Dassault Mirage III: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m port, kat
m Robot: oprava ISBN
Řádek 17:
V roce 1952 vydala francouzská vláda požadavek na lehký stíhací letoun pro každého počasí. Firma Dassault odpověděla konstrukcí původně známou jako ''Mirage I''. Po příznivých letových testech, které se konaly v roce 1954 a při kterých byly dosaženy rychlosti až do 1,6 Machu, bylo rozhodnuto, že následný letoun bude muset nést větší potřebné vybavení a užitečné zatížení. Byl zvažován rozšířený návrh ''Mirage II'' a dále ''MD 610 Cavalier'' (3 verze),<ref>{{Cite web |url=http://www.aviationsmilitaires.net/v2/base/view/Model/1998.html |title=AviationsMilitaires.net — Dassault MD-610 Cavalier |access-date=2019-02-10 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190211022724/https://www.aviationsmilitaires.net/v2/base/view/Model/1998.html |archive-date=2019-02-11 |url-status=live }}</ref> ale byly vyřazeny ve prospěch dalšího vývoje, který byl poháněn nově vyvinutým motorem s přídavým spalováním [[SNECMA Atar|Snecma Atar]], označený jako ''Mirage III''. Během října 1960 první hlavní výrobní model označený jako Mirage IIIC provedl svůj první let. Počáteční dodávky tohoto modelu začaly v červenci 1961; francouzské letectvo (Armée de l'Air, AdA) získalo celkem 95 letounů Mirage IIIC a rychle následovalo mnoho dalších variant.
 
Mirage III byla vyráběna ve velkých počtech nejen pro [[francouzské letectvo]], ale i pro export. Mezi hlavní zahraniční uživatele patřily [[Austrálie]], [[Argentina]], [[Jihoafrická republika]], [[Pákistán]] a [[Izrael]], stejně jako řada zemí z [[hnutí nezúčastněných zemí]].<ref name="ACP230">Brindley, John. ''Aircraft Profile Vol 1 230. ''Dassault Mirage variants'' (Windsor, Berks: Profile Publications).</ref> Mirage III, často považovaná za stíhací letoun druhé generace, sloužila u několika z těchto operátorů mnoho let. Ačkoli jde o letoun starší konstrukce, jde stále o poměrně obratný letoun a nebezpečného soupeře v [[Manévrový vzdušný souboj|manévrovém vzdušném souboji]].<ref name="Duchateau">Duchateau, Philippe & Huertas, Salvador Mafe. ''Mirage! Dassault's Mach 2 Warriors''. Osprey Publishing 1990. {{ISBN |0-85045-953-2}} pp 1–7.</ref> Během služby u francouzského letectva byla Mirage III normálně vyzbrojena nejrůznější výzbrojí vzduch-země nebo střelami vzduch-vzduch [[R.550 Magic]]. Univerzální konstrukce umožnila výrobu [[cvičný letoun|cvičných]], [[průzkumné letadlo|průzkumných]] a [[bitevní letoun|bitevních]] verzí, stejně jako variant [[Dassault Mirage 5]], [[Dassault Mirage IIIV]] a [[Atlas Cheetah]].<ref name="The Hamlyn Guide to Military Aircraft Markings">Wheeler 1992, p. 117.</ref> Někteří uživatelé provedli rozsáhlé programy úprav a modernizací svých letů projekt ROSE v rámci [[Pákistánské letectvo|pákistánského letectva]].
 
Mirage III byla bojově nasazena v několika konfliktech. [[Izraelské letectvo]] bylo mimo Francii zřejmě nejaktivnějším uživatelem. Izrael nasadil své Mirage III během [[Šestidenní válka|šestidenní války]], za které byly používány k vybojování letecké převahy a jako úderné letouny. Dále během [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]], za které byly spolu s letouny [[IAI Nešer]], izraelskou variantou letounu [[Mirage 5]], používány výhradně ve vzdušných soubojích. „Eso es“ [[Giora Epstein]] dosáhl všech svých vítězství buď na Miragi III nebo Nešeru. Během [[Válka za nezávislost Namibie|jihoafrické pohraniční války]] tvořily Mirage III převážnou část flotily [[South African Air Force|Jihoafrického letectva]], která se skládala z uskupení stíhaček Mirage IIICZ, stíhacích bombardérů Mirage IIIEZ a průzkumných letounů Mirage IIIRZ; po zavedení novější [[Mirage F1]] byl v konfliktu typ přeřazen do druhořadých rolí jako denní záchytný letoun, základní bezpečnost, průzkum a výcvik. [[Argentinské letectvo]] využilo Mirage IIIEA během [[Válka o Falklandy|Falklandské války]], ale absence zařízení pro [[tankování paliva za letu]] omezila v boji jejich užitečnost. Dokonce i s přídavnými nádržemi měly Mirage v bojové oblasti britské flotily výdrž pouze pět minut.