Viktor Dankl: Porovnání verzí

Odebráno 5 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
(Oprava - překlep)
m (Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy)
 
== Život ==
Narodil se do rodiny kapitána rakousko-uherské armády. Roku [[1865]] se rodina po odchodu otce z armády odstěhovala do [[Gorizia|Görzu]] a později do [[Terst]]u. V obou městech studoval německé gymnázium. Ve 14 letech šel studovat na c. a k. kadetní školu do [[Sankt Pölten]] a v roce 1870 přešel na [[Tereziánská vojenská akademie|Tereziánskou vojenskou akademii]] ve [[Vídeňské Nové Město|Vídeňském Novém Městě]]. V roce 1873 byl povýšen do hodnosti poručíka (Leutnant) a byl převelen k dragounům. V letech 1877 - 1879 studoval na Kriegsschule (válečná škola) ve [[Vídeň|Vídni]] a od 1. prosince 1880 byl přidělen k 8. brigádě kavalérie do [[Praha|Prahy]] jako štábní důstojník. Roku 1883 byl odvelen k hlavnímu štábu 32. pěší divize v Budapešti. Roku 1896 byl jmenován vedoucím štábu XIII. armádního sboru v [[Záhřeb|Agramu]]. Roku 1899 byl jmenován vedoucím centrální kanceláře c. a k. štábu ve Vídni. Po povýšení na generálmajora 16. května 1903 převzal velení nad 66. pěší brigádou v [[Komárom|Komáromu]]u. Roku 1905 mu bylo svěřeno velení nad 16. pěší brigádou v [[Trento|Tridentu]]. S povýšením do hodnosti [[Polní podmaršálek|Podmaršál]] v roce 1907 se stal velitelem 36. pěší divize v [[Záhřeb]]u. Před začátkem [[První světová válka|1. světové války]] dosáhl vrcholu kariéry převzetím velení XIV. armádního sboru v Innsbrucku. Zodpovídal za ochranu [[Severní Tyrolsko|severního]], [[Autonomní provincie Bolzano|jižního]] a [[Autonomní provincie Trento|welschského Tyrolska]].
 
=== 1. světová válka ===
 
== Literatura ==
* [http://www.deutsche-biographie.de/sfz9287.html] Oswald von Gschließer: Dankl von Krasnik, Viktor Graf. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, {{ISBN |3-428-00184-2}}, S. 508 f.
* [http://www.biographien.ac.at/oebl_1/169.pdf] Dankl von Krasnik Viktor Graf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 169.
 
421 379

editací