Česká grafická unie: Porovnání verzí

| obrat =

| vlastník =

'''Česká grafická unie''' (''Grafický spolek Unie, spojené závody tiskařské a vydavatelské v Praze)'' je zaniklá akciová tiskárna v Praze, která se nacházela na rohu ulic Svobodova a Na Děkance. Ve 30. letech 20. století se stala akciovou společností a patřila k největším tiskárnám v Československu. Později zde byl založen n.p. Polygrafia, po roce 1989 byla její hlavní budova přestavěna na hotel.

 

;Stavba nové budovy

Roku 1906 se na stavbě nové vlastní budovy ve Svobodově ulici dohodla správní rada po poradě s architektem [[Osvald Polívka|Osvaldem Polívkou]]. V plánu bylo postavit třípatrovou budovu, jejíž suterén by byl spojen s novou zasklenou dvoranou a byla by v něm umístěna společná velká strojovna. Konstrukce plánovaná z armovaného betonu o nosnosti 1000–2000 kg na 1 m² by umožňovala umístit ve všech patrech rychlolisy, sazárny, sázecí a další stroje, stereotypii, skladiště písem a skladiště hotových knih a tiskopisů. Vypracováním stavebního plánu se všemi statistickými výpočty a podrobným seznamem prací a potřebného materiálu pověřila rada pražského stavitele ing. Františka Zvěřinu. Jeho plány byly posléze schváleny pražským magistrátem. Unie vypsala konkurz na provedení stavby, kterého se zúčastnily čtyři pražské stavební firmy včetně firmy F. Zvěřiny a ten konkurz vyhrál. Během výstavby byla uzavřena prodejna v Ovocné ulici ([[28. října (ulice v Praze)|ulice 28. října]]), znovuotevřena roku 1907.

;Změny

Jaroslav Bursík odešel roku 1902 do vlastního nově zřízeného nakladatelství. Roku 1906 odešel z vedení Unie J. R. Vilímek (vrátil se do svého [[Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek|nakladatelství]]), ponechal si pouze vrchní dozor nad tiskárnou. 6. října 1909 [[Jan Vilím]] přednesl ve správní přehled hospodářské pozice Unie a navrhl změny, zejména reorganizaci, jednotné vedení nad výrobou a dílčí změnu stanov. Návrh byl přijat a Janu Vilímovi udělila správní rada neomezené právo volné dispozice. Navržená nová organizace práce se později ukázala jako racionální, výroba se zdokonalila jak kvantitativně tak kvalitativně. Roku 1909 se vzdal svého místa František Topič, roku 1910 zemřel JUDr. Jaroslav Pospíšil a vzdali se členství J.R. Vilímek a J. Otto (pro zdravotní stav). Roku 1911 byl Jan Vilím zvolen předsedou a převzal jednotné vedení celého závodu. Roku 1916 zemřel Jan Otto.

Roku 1913 se Unie potýkala s úbytkem tiskařských a reprodukčních zakázek kvůli celkové hospodářské krizi. Propouštěla ve všech odděleních a zastavila provoz na jedné třetině strojů. Na podzim vypukl ceníkový spor a celou zimu trvala stávka dělníků. Nadějí byla účast v soutěži na reprodukci barevných ruských ikon pro petrohradského vydavatele, ze které pro Unii vzešla roku 1914 podepsaná smlouva. Tuto velkou zakázku v srpnu zmařil začátek 1. světové války. Knižní trh byl ochromen, uzavření říšských hranic znemožnilo obchodní styk s cizinou a odborní pracovníci byli povoláni k vojenské službě. Světlým místem v tomto roce bylo zřízení nového uměleckého obrazového tisku – měditisku z hloubky s patentovým pojmenováním ''„Neotypie“''.

;Po roce 1918

=== Výstavy ===

 

=== Zaměření ===

}}</ref>

 

 

=== Budova ===

 

=== Literatura ===

* Dvacet let činnosti České grafické Unie a. s. v Praze: 1900-1920. Praha: Unie, 1920. 20 s.; [16] s., xviii l. obr. příl. [https://web.archive.org/web/20170927155121/http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=1166 Dostupné online].