Buková hora (České středohoří): Porovnání verzí

m
Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020; kosmetické úpravy
(Fotka do Galerie a do textu)
m (Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020; kosmetické úpravy)
| izolace = 8,5 km → [[Sedlo (České středohoří)|Sedlo]]
| seznamy = [[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|Nejprominentnější hory CZ]] #74<br />[[Seznam vrcholů v Českém středohoří|Hory Českého středohoří]] #9
| stát = {{flagiconVlajka a název|Česko}} [[Česko]]
| pohoří = [[České středohoří]] / [[Verneřické středohoří]] / [[Bukovohorské středohoří]] / [[Mukařovská hornatina]]
| zeměpisná šířka = 50.6716667
}} (dále jen David 2005)</ref> Císař dále pokračoval přes zaniklé vesnice Stará Homole a [[Vitín u Malého Března|Vitín]] do [[Ústí nad Labem]]. V&nbsp;roce [[1837]] navštívil Bukovou horu přírodovědec a spoluzakladatel vědecké [[geografie]] [[Alexander von Humboldt]]. Na památku jeho návštěvy byla na čedičovou skálu upevněna pamětní deska; nejprve dřevěná, v roce [[1922]] ji nahradila bronzová, která se zachovala přinejmenším do roku [[1964]]. Jiným prominentním návštěvníkem vrcholu Bukové hory byl v roce [[1852]] saský král [[Fridrich August II. Saský|Fridrich August II.]]<ref>David 2005, s. 86.</ref>
 
V roce [[1879]] zde nechal majitel panství [[Liběšice (okres Litoměřice)|Liběšice]] [[Josef Schroll]] postavit dřevěnou vyhlídku. V roce 1914 byla stržena a nahrazena replikou. V roce [[1905]] postavil [[Horský klub pro České Svýcarsko]] (Gebirgsverein für die böhmische Schweiz) na vrcholu srub o dvou místnostech, kde bylo možné se občerstvit. Byl v&nbsp;provozu jen o&nbsp;nedělích, o svátcích nebo na objednávku. Obhospodařoval ho hostinský Kratochwill. Potraviny a voda se z&nbsp;úpatí donášely v&nbsp;nůších. Roku [[1913]] majitel pozemku nařídil odstranění chaty, horský klub zakoupil sousední [[pozemek]], chatu přemístil a zřídil příjezdovou cestu. Po [[První světová válka|první světové válce]] byla vedle věžičky postavena trigonometrická věž. Roku [[1929]] byla postavena kamenná budova, v&nbsp;níž byl správcem, Emil Ehrlich z [[Příbram (Verneřice)|Příbrami]], přítomen stále. Roku [[1930]] [[požár]] zničil její střechu. Po roce 1945 byl majetek Horského klubu konfiskován a chata přešla na [[Klub českých turistů]]. V 50. letech objekt vyhořel. Nový majitel chatu v roce 2003 začal obnovovat a vrátil jí název Děčínská bouda.<ref>David 2005, s. 86–78.</ref>[[FileSoubor:Zinkenstein-6.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Televizní věž]]
 
V&nbsp;letech [[1960]]–[[1962]] byl na vrcholu postaven 182 metrů vysoký televizní [[vysílač Buková hora|vysílač]] včetně budovy. Jeho projektantem byl ing. Marten.<ref>{{Citace monografie
 
== Zaniklé obce ==
Putování po modré značce západním svahem Bukové hory z&nbsp;Malého Března směrem k&nbsp;jejímu vrcholu je zároveň cestou po historii zdejších zaniklých obcí: [[Vitín (Malé Březno)|Vitína]], [[Velké Stínky|Velkých Stínek]], [[Stará Homole|Staré Homole]] a [[Načina|Načiny]].
 
=== Vitín ===
| vydání = 1
| vydavatel = Imagine media
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 2014
| počet stran = 337
| strany = 256–259
421 189

editací