Cizosprašnost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Formulační změny, formální úprava citace |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 12:
| strany = 180, 181
| isbn = 80-7168-947-5
}}</ref>
== Zabránění samoopylení ==
Řádek 20:
=== Autoinkompatibilita ===
Autoinkompatibilita je geneticky podmíněná [[fyziologie rostlin|fyziologická]] reakce, zabraňující oplození [[pyl]]em z geneticky shodné rostliny. Může se jednat o pyl z téže rostliny nebo o pyl z jiné rostliny se stejným [[genom]]em, získané některým způsobem [[vegetativní rozmnožování|vegetativního rozmnožování]]. U většiny rostlin je tento proces regulován jediným genem v jediném tzv. S lokusu. Varianty v tomto lokusu jsou známy jako [[haplotyp]]y, variace v samotném genomu jsou označovány jako [[alela|alely]]. Pouze u některých rostlin je lokusů více (např. u některých [[lipnicovité|trav]] nebo [[pryskyřník prudký|pryskyřníku prudkého]].
Při [[sporofyt]]ickém typu se nesnášenlivost projevuje již na povrchu blizny, např vzájemnou interakcí [[enzym]]ů z pylového zrna s [[bílkovina]]mi blizny. Pokud je S alela pylu shodná s S alelou blizny, pylová láčka v takovém případě vůbec nevyklíčí. Tento typ se vyskytuje zejména u rostlin se suchými bliznami (např. [[hvězdnicovité]]) a s trojbuněčnými pylovými zrny. Při [[gametofyt]]ickém typu se nesnášenlivost projeví až při prorůstání [[pylová láčka|pylové láčky]] [[čnělka|čnělkou]] nebo až v [[zárodečný vak|zárodečném vaku]], a projevuje se postupným zastavením růstu pylové láčky. Tento typ se vyskytuje u rostlin s vlhkými bliznami a dvoubuněčnými pylovými zrny (např. [[lilkovité]]).<ref name="morf">{{Citace monografie
| příjmení = Slavíková
Řádek 46:
}}</ref>
Autoinkompatibilita je vyvinuta u přibližně 50 % [[krytosemenné|krytosemenných rostlin]].<ref name="physiology"/>
=== Různočnělečnost ===
Řádek 58:
== Cizosprašnost v ovocnářství ==
V [[ovocnářství]] je za cizosprašný považován jedinec (např. strom) nebo celý [[kultivar]] ([[odrůda]]), pokud k opylení potřebuje jiný kultivar, přičemž nezáleží na tom, zda jiný kultivar roste na druhém stromu, nebo je [[roubování|přiroubován]] na strom, o jehož opylení se jedná (např. [[hrušeň|hrušně]], [[jabloň|jabloně]], [[třešeň|třešně]]).<br />
Za samosprašný je považován jedinec (např. strom) nebo celý kultivar (odrůda), pokud se opylí pylem z libovolně umístěného květu stejného kultivaru (např. některé [[Broskvoň obecná|broskvoně]], [[Meruňka obecná|meruňky]], [[Višeň obecná|višně]]).<ref>ŠROT, Jaroslav. ''1000 dobrých rad zahrádkářům''. Praha: Brázda, 1996. {{ISBN
== Reference ==
<references />
|