Břevnovský klášter: Porovnání verzí

 

== Dějiny ==

 

Zakladatelem kláštera byl český kníže [[Boleslav II.]] a stavba musela započít ještě před rokem 993, například kronikář [[Přibík Pulkava z Radenína]] tak považuje za rok založení kláštera již rok 992. Tentýž kníže o šest let později založil další benediktinský [[Klášter Ostrov|klášter na Ostrově]] u [[Davle]]. Prvním opatem nového kláštera se stal jistý [[Anastasius I. (Astrik)|Anastasius]], zmiňovaný též jako Astrik. V polovině 11. století postavil opat Meinhard v Břevnově [[Románský sloh|románskou]] [[Bazilika|basiliku]] sv. Benedikta a Vojtěcha a založil [[Benediktinský klášter Rajhrad|klášter v Rajhradě]] u Brna. Počátkem 14. století přestavěl opat [[Pavel Bavor z Nečtin|Bavor z Nečtin]] klášter i kostel, který je od té doby zasvěcen sv. Markétě, a založil [[Broumovský klášter|klášter v Broumově]]. V klášteře žila řada vynikajících [[mnich]]ů, například [[Jan z Holešova]], který patrně jako první používal diakritický pravopis. Roku [[1420]] klášter zničili [[Táborský svaz|táborité]]. Mniši, kteří přežili, odešli do [[Broumov]]a. K obnově kláštera došlo až v polovině 16. století, koncem 17. století za [[opat]]a [[Tomáš Sartorius|Tomáše Sartoria]] vznikl dnešní Starý konvent (na počest významného obnovitele kláštera Sartoria byla po něm pojmenována blízká ''Sartoriova ulice'').

<ref name="vlček60–62">P. Vlček, ''Umělecké památky Prahy A-L''. Str. 60–62.</ref>

<ref name="blažíček">Blažíček, Oldřich J., Poche, Emanuel a Čeřovský, Jan. ''Klášter v Břevnově''. 1. vyd. Praha: Václav Poláček, 1944. 135 s. Umělecké památky. Řada II; sv. 3, str. 46nn.</ref>

</references>

 

* {{Citace monografie | příjmení = Batěk | jméno = Emanuel | ilustrátoři = Mikoláš Aleš | titul = Břevnov pod Hvězdou | vydavatel = vl.n. | místo = Praha | rok = 1898 | počet stran = 78 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/93973 }}{{Nedostupný zdroj}}

* BLAŽÍČEK Oldřich J., [[Emanuel Poche|POCHE, Emanuel]] a ČEŘOVSKÝ, Jan. ''Klášter v Břevnově''. 1. vyd. Praha: Václav Poláček, 1944. 135 s. Umělecké památky. Řada II; sv. 3.

* HEJDOVÁ D., PREISS P., UREŠOVÁ L. a kol.: ''Tisíc let kláštera benediktinů v Břevnově 993–1993''. Vydalo opatství benediktinů v Břevnově ke stejnojmenné výstavě. Praha 1993 (též německy)

* {{Citace monografie | příjmení = Krásl | jméno = František | příjmení2 = Ježek | jméno2 = Jan | titul = Sv. Vojtěch, druhý biskup pražský, jeho klášter i úcta u lidu | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/164522 | vydavatel = Dědictví sv. Prokopa | místo = Praha | rok = 1898 | poznámka = Obsáhlá monografie podrobně líčí osudy a působení sv. Vojtěcha i dějiny nejstaršího mužského kláštera v Čechách, který r. 993 spolu s Boleslavem II. založil }}{{Nedostupný zdroj}}

* PÍŠA, Vladimír: ''Břevnov v raném středověku'', in: Umění 38, 1990, s. 481–503

* {{Citace monografie | příjmení = Podlaha | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Podlaha | titul = Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5. Vikariát Libocký | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/70789 | vydavatel = Dědictví sv. Jana Nepomuckého | místo = Praha | rok = 1911 | počet stran = 172 | kapitola = Břevnov, u sv. Markéty, klášter a fara | url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=83595&mcp=&s=jpg&author=Podlaha_Anton%C3%ADn | strany = 10–21 }}{{Nedostupný zdroj}}

* STEHLÍKOVÁ Dana a SOMMER Petr. ''Krypta kláštera v Břevnově: průvodce ke stálé výstavě v raně středověké kryptě břevnovského kláštera''. Praha: Pražské středisko st. památkové péče a ochrany přírody, 1985. 21 s.

* STEHLÍKOVÁ, Dana: ''Břevnovský klášter a okolí''. Praha: Arciopatství benediktinů u sv. Markéty v Břevnově, 1994. 32 s. (těž v němčině, angličtině a francouzštině)

* ZIEGELBAUER, Magnoald: ''Epitome historica monasterii Břevnoviensis vulgo S. Margarethae OSB prope Pragam''. Coloniae 1740