Bobinet: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0 |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4:
== Struktura bobinetu ==
[[Soubor:Bobbinet structure.jpg|
Struktura vazby bobinetu je schematicky naznačena na nákresu vpravo: [[osnova (textil)|Osnovní]] (žluté) [[nit]]i jsou v diagonálním směru obtáčeny nebo kříženy černými (a červenými nitěmi) a tak vzniká [[textilní síť|síťová struktura]] s otvory různých tvarů. Bobinet může být doplněn třetím systémem nití, které se jako vzorovací výplň zanášejí do vazby nebo se provazují kolmo k osnově (podobně jako [[útek]] ve [[tkanina|tkanině]]). <ref name = "Sch"/>
== Z historického vývoje ==
<ref name="Ear">Earnshaw: ''Lace Machines and Machine Laces'', Batsford 1986, {{ISBN
Bobinetový stroj vynalezl Angličan ''Heathcoat'' na začátku 19. století. Heatcoat vycházel při svých pokusech z tylu vytvořeném koncem 18. století na [[osnovní pletací stroj|osnovních strojích]]. Člunky s cívečkami byly vedeny v tzv. hřebenech, seřazených ve dvou řadách nad sebou. Jejich pohyb mezi osnovními nitěmi obstarávaly tyče, které je na jedné straně tlačily a na druhé táhly. Křížení a obtáčení osnovních nití se dosahovalo posunem člunků při každé obrátce stroje o jednu nit dostrany (jedna řada doprava a druhá doleva).
Krajka z Headcoatova zařízení (zvaném také ''Old Longborough'') byla maximálně 45 cm široká, první exempláře byly poháněny lidskou silou. Hustota osnovních nití dosahovala až 8 na centimetr, během jedné obrátky stroje vykonávaly pracovní orgány 12 různých pohybů. Tímto způsobem se dala zhotovit jen
V letech 1808-1818 bylo podáno na 200 návrhů a také později vznikla řada konstrukcí, které se zakládaly na principu osnovy provazované útkem z velmi úzkých kotoučů. Prakticky se uplatnily zejména:
* Dvouřadový otočný bobinet (The Circular Machine) (''William Morley'' 1824) se vyznačoval mimo jiné tím, že se křížení a zakrucování nití dosáhlo odchylováním osnovních nití do strany namísto postranního pohybu člunečků. Protože se stroje poháněly mechanicky, stavěly se s pracovní šířkou až do 5 metrů. Již na prvních exemplářích se dalo zhotovit 1000 ok za minutu, o 40 let později se výrobnost zvýšila na třicetinásobek. Pozdější výrobci používali pro tuto konstrukci jiné označení.
* Pusher vynalezl Angličan ''Synyer'' v roce 1829. Název byl odvozen od nárazníků, které tlačily (''pushed'') jednotlivé člunky po vodicích hřebenech. Tato konstrukce umožnovala bohatší vzorování krajky, na cívečky se však vešlo jen minimální množství příze, v jednom kuse se dalo zhotovit maximálně 3,5 x 1,8 m krajky. Krajky se používaly na šály a čepce, které byly v oblibě zejména v období 1850-1870. I v těchto letech se však pushery podílely na strojní výrobě krajek jen asi 1 %, poslední pusher v provozu byl zaznamenán v roce 1922.
* Angličan ''John Leavers'' přišel s modifikaci Hoatcoatova stroje asi v roce 1814. Vynález se lišil od jiných konstrukcí hlavně řadou komplexních zařízení ke vzorování krajky.
[[
: Až do poloviny 20. století pocházela většina strojně vyrobených krajek z ''Leaversových'' bobinetů (vedle menšího množství výrobků od [[paličkovací stroj|
| titul = Leavers Lace
| url
| datum vydání = 2011-09-11
| datum přístupu = 2018-01-03
| vydavatel = gweniesblog
| jazyk = anglicky
}}</ref>
* Záclonový bobinet je varianta, kterou vynalezl v roce 1846 Angličan ''Livesey''. Stroj pracuje se dvěma systémy osnovních nití (jedna řada nití se podává na válech a jedna nebo dvě řady na cívkách). Oka podkladové sítě krajky mají zpravidla čtvercový tvar, všechny stroje jsou spojeny s žakárovým ústrojím, se kterým se dají tvořit vzory až o rozměrech 7 x 1,8 m.
: Stroje se stavěly s pracovní šířkou až 12 metrů, na těch se dosahovala hodinová produkce až 14 m<sup>2</sup> u nejhrubších sítí a 3,5 m<sup>2</sup> u nejjemnějších. Vedle záclon se na těchto bobinetech vyráběly např. sítě proti moskytům, síťky na vlasy aj. Na začátku 20. století bylo v provozu několik tisíc strojů, poslední z nich běžely v 60. letech, kdy byly nahrazeny mnohonásobně výkonnějšími [[rašlové pleteniny|rašly]]. <ref name = "Ear"/>
== Leaversův bobinetový stroj ==
[[Soubor:Leavers.jpg|
=== Konstrukce stroje ===
Osnova je vedena (kolmo vzhůru) přes řadnici a vodicí lišty k bobinetům. Bobinety (miniaturní cívečky nasazené v plochém člunečku) vykonávají kývavý pohyb mezi jednotlivými osnovními nitěmi. Vodicí lišty posunují probíhající osnovní niti v určitém okamžiku vpravo nebo vlevo tak, že se niti z bobinetové cívky kolem nich mohou obtáčet nebo (část z nich) jen překřížit. Kývavý pohyb všech bobinetů na celém stroji je řízen centrálně, posun osnovních nití se dá rozdělit až do 240 skupin, v závislosti na počtu vodicích lišt, které jsou ovládány jednotlivě (asi od roku 1839) žakárovým ústrojím.
Stroje se staví v pracovní šíři do cca 5 m v jemnostech 5-20 bobinet /cm. 120 bobinet s návinem po cca 100 m příze se nasazuje na stroj v zásobníku, který se vyměňuje po vyprázdnění první cívky (průměrně 20 % odpadu). Základní osnova se předkládá nasnována na válech, vzorovací osnovní nitě jsou navinuty na cívkách nebo maloprůměrových válcích. Žakárové zařízení je umístěno vedle stroje (viz dolejší snímek), odkud ovládá vodicí lišty s pomocí nitěnek. Během jedné otáčky hlavní hřídele se vykývnou člunečky s bobinetami od jednoho pólu k druhému a zpět, na krajce se vytvoří jedna řada zákrutů (nebo překřížení) a hotová krajka se navine na zbožový válec o určitou, nastavitelnou délku.
<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Leavers Lace
| url
| datum vydání = 1949
| datum přístupu = 2018-01-03
| vydavatel = American Lace Manufacturers
| jazyk = anglicky
}}</ref>
=== Příze na bobinetové výrobky ===
<ref name = "Sch"/>
[[Příze]] se zpracovávají skoro výlučně [[skaní|skané]], pro některé druhy krajek (např. [[valencienská krajka|valencienské]]) se udávají jemnosti, které u průmyslově vyráběných přízi představují naprostou špičku ([[česaná příze|česaná bavlna]] '''2,3 [[tex (jednotka)|tex]] x 2''', 1700 [[zákrut příze|zákrutů]]/metr).
Z používaných materiálů jednoznačně převládá [[bavlna]], příp. ve směsi s [[polyamidová vlákna|polyamidem]], pro speciální výrobky přicházejí v úvahu také příze z [[přírodní hedvábí|přírodního hedvábí]] (jemnost cca do 3 tex) a [[filament]]y z [[kovová vlákna|kovových vláken]] ([[leonská nit|efekty]] s jemností do 250 tex).
Řádek 51:
Bavlněné příze se před zpracováním [[požehování textilií|opalují]] a ''napařují'' (proti smyčkování), [[bělení textilií|bělení]] se provádí v hotových výrobcích.
=== Vazby bobinetových krajek <ref name = "Sch"/> ===
* Loop – bobinet obtáčí jen dvě sousední osnovní niti
* Dvouosnovní (''Grundbaumtechnik'') – mezi dvě obtáčené osnovní niti je vložena nit z druhého válu, kterou bobinetová nit jen kříží (jednou shora, jednou zdola)
* Flotáž – struktura podobná [[perlinková vazba|perlinkové vazbě]] tkanin. Osnovní nitě ze dvou válů a bobinetová nit se stáčejí do řetízku, jednotlivé řetízky jsou kolmo provázány osnovní nití z cívky. Vazná nit prochází několika řetízky a vrací se buďto na povrchu vzoru (''Oberfloßtechnik'') nebo je spojena s řetízky v obou směrech (''Mittelfloßtechnik'').
* Výplňková (''Rollotechnik'') – bobinetová nit se střídá s osnovní nití z cívky a obě jsou kolmo provazovány dvěma osnovními nitěmi z cívky.
== Literatura ==
* Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, {{ISBN
== Odkazy ==
Bobinetové stroje v Anglii : http://www.clunylace.com/page0002v01.htm
| |||