Herbert Blumer: Porovnání verzí

Přidáno 9 bajtů ,  před 2 měsíci
m
Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
(→‎Přispění sociologii: Změna jména z W. I. James na W. I. Thomas, podle znalostí googlu W. I. James neexistuje, takže se domnívám, že někdo chybně napsal příjmení.)
m (Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy)
 
Blumer je autorem pojmu [[symbolický interakcionismus]] (zařadil do něj [[Charles Horton Cooley|C. H. Cooleyho]], [[George Herbert Mead|G. H. Meada]], [[William I. Thomas|W. I. Thomase]]). Symbolický interakcionismus spadá pod sociologické paradigma interpretatismus. Tento směr se především zabývá [[Socializace|socializací]] člověka, která je závislá na vzájemných lidských interakcích, během nichž jsou používány jednotlivé symboly. V knize Symbolická interakce: perspektiva a metoda (1969) vymezil Blumer základní principy symbolického interakcionismu takto:
 
# '''Lidé jednají ve vztahu k věcem na základě významů, které pro ně věci mají.''' Příkladem může být člověk, jehož životním cílem je stoupání po kariérním žebříčku (povýšení v zaměstnání) až k dosažení samotného vrcholu. Jejich pohled na lidi, věci a ideologie jsou postaveny na jejich cílech nebo významech. Osoba, která touží pouze dospět k vrcholu žebříčku, může považovat luxusní předměty za důležité a nezávislé lidi za líné a škodlivé pro společnost. Na druhé straně nezávislý člověk vidí zřejmě svět úplně jinak – věří, že kariérní žebříček je pro člověka nezdravý a přepychový majetek zhoubný pro společnost. V co člověk věří, je zakořeněno ve významu věci
# '''Význam těchto věcí je odvozen z interakce, která probíhá mezi člověkem a společností.''' Jako příklad může posloužit americká (nebo západní) konzumní společnost. Lidé těchto kultur rádi nakupují hodně zboží. Důvodem je to, že tuto společnost naplňuje představa mít plno skvělých produktů. Ale kdyby tito lidé odcestovali do země třetího světa, důležitými věcmi by se pro ně staly jídlo, voda, přístřeší a bezpečí. Významy věcí, ať už materiálních či duchovních, se liší společnost od společnosti. Věci samy o sobě nemají význam, nezískávají ho ani pomocí spojování psychologických prvků (pocity, postoje, motivy atd.), ale v procesu interakce mezi lidmi.
# '''Tyto významy jsou řešeny a upravovány přes výkladový proces, který člověk používá při řešení věcí, kterým čelí. '''Příkladem této premisy může být nekonvenční osoba, jako například spisovatel či tanečník. Takový člověk se od ostatních liší, jelikož je netypicky umělcem a ne například obyčejným účetním. Avšak když se takový člověk setká se svým kamarádem - konformistou (např. inženýrem), který se ho ptá na jeho rozhodnutí, jeho myslí proběhne několik otázek (např. jak jsou si blízcí, jak dobře se znají, jak je sebejistý atd.), které mu nakonec pomohou odpovědět. Jde o výkladovou analýzu, kterou provádí každý. Odpovědi či rozhodnutí jednotlivých lidí jsou jedinečné, jelikož vycházejí z jejich života a historie.<ref>Everything Sociology. Socialized Self: Herbert Blumer's Three Basic Premises [online]. 2014, [cit. 2014-12-29]. [http://www.everythingsociology.com/2014/03/socialization-herbert-blumers-three.html Dostupné z WWW]</ref>
 
=== Teorie sociálního neklidu ===
 
== Blumerova metodologie ==
Blumer rozvíjí vlastní přístup k sociologické metodologii, který je v příkrém rozporu s tehdy panující metodou: byl silným kritikem amerického [[Kvantitativní výzkum|kvantitativního výzkumu]] [[Dotazník|dotazníkovéhodotazník]]ového charakteru. Blumerův model definování sociálního problému vzniká naopak induktivně a má proto charakter empirického zobecnění. Považuje se za popisnou teorii, která odráží empirickou realitu interpretovanou vědcem, o níž tento vědec zároveň věří, že ji takto interpretují i jím zkoumaní lidé.  K této empirické generalizaci dochází metodou založenou na [[Heuristika|heuristických]] pojmech, nikoliv na pojmech definitivních. Vědec při výzkumu proto postupuje neustálým přibližováním významů svých pojmů významům, které věcem přikládají samotní aktéři (Blumer nazývá jednající individua „aktéři“, aby zdůraznil záměrnost lidského jednání) zkoumaných procesů. Aby sociolog zachytil významy, kterými operují aktéři, nejprve sbírá informace, které považuje za relevantní, překvapivé nebo jinak zajímavé z hlediska předmětu nebo jeho výzkumu. Tuto fázi Blumer pojmenoval '''explorace''' a po ní sociolog přechází k '''inspekci'''. Ta je konfrontací získaného materiálu s [[Heuristika|heuristickými]] pojmy. Jestliže empirická data odporují heuristickým pojmům, musí být pojmy znovu definovány v souladu s empirickými daty. Tímto způsobem se sociolog přibližuje pohledu zkoumaných aktérů na svět, jelikož cílem metody symbolického interakcionismu je pohlédnout na svět právě očima těchto aktérů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Baum
| jméno = Detlem
| strany = 35
| isbn = 9788024614137
}}</ref> Katedra sociologie vznikla v roce 1892 a vrcholným obdobím procházela pod vedením W. I. Thomase a R. E. Parka, který se stal jeho následovníkem.<ref name=":0" />
 
== Vztah k G. H. Meadovi ==
Na druhou stranu Blumer nepřijímá Meadův koncept [[Sociální behaviorismus|sociálního behaviorismu]] jako východiska pro vědeckou práci a vědecké zkoumání, takže v oblasti metodologie jde Blumer svou a odlišnou cestou.
 
Předmětem Meadova zájmu byla [[sociální psychologie]], zatímco Blumer se jako sociolog zabýval zejména teoretickým schématem pro vysvětlení lidské společnosti.<ref>HORVÁTH, Martin. Herbert Blumer: Symbolický interakcionismus - teoretické a metodologické vymezení. ''Soudobá sociologie 2''. Praha: Karolinum, 2008. {{ISBN |9788024614137}}. S. 38–39.</ref>
 
=== Oblasti ovlivněné symbolickým interakcionismem ===
Metodologické i teoretické postupy symbolického interakcionismu jsou v období 70. a 80. let 20. století používány hlavně v těchto oblastech:
 
# Self a teorie identity
* WILEY, Norbert. Interviewing Herbert. ''Symbolic Interaction.'' '''37''': 300–308.
* RITZER, George. Herbert George Blumer (1900-1987)". Blackwell Encyclopedia of Sociology. Thousand Oaks : SAGE Publications. 2004. 58 - 62.
* GIDDENS, Anthony; SUTTON, Philip W.. ''Sociologie.'' Vydání první, aktualizované a rozšířené. vyd: Praha : Argo, 2013. 1049 s. {{ISBN |9788025708071}}.
* HORVÁTH, Martin. Herbert Blumer: Symbolický interkcionismus - teoretické a metodologické vymezení. ''Soudobá sociologie 2.'' Praha: Karolinum, 2008. {{ISBN |9788024614137}}.
* BLUMER, Herbert. ''Symbolic interactionism: perspective and method''. Berkeley: University of California Press, 1998. {{ISBN |0520056760}}.
* LINHART, Jiří, Alena VODÁKOVÁ a Miloslav PETRUSEK. ''Velký sociologický slovník''. Praha: Karolinum, 1996. {{ISBN |8071843113}}.
* Baum, Detlef et al., ''Výzkumné metody v sociální prác''i, Ostrava: Ostravská univerzita, 2014. {{ISBN |9788074643903}}.    
 
=== Externí odkazy ===
412 940

editací