Černobylská havárie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 18602105 uživatele 78.136.133.102 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 17:
| zeměpisná šířka = 51.3894444
| zeměpisná délka = 30.0988889
}}
}}'''Černobylská havárie''' je dosud nejzávažnější [[jaderná havárie|havárií]] v historii [[jaderná energetika|jaderné energetiky]]. V časných ranních hodinách v sobotu [[26. duben|26. dubna]] [[1986]] došlo během technické zkoušky v [[Černobylská jaderná elektrárna|Černobylské jaderné elektrárně]] na severu [[Ukrajina|Ukrajiny]] k abnormálnímu vzrůstu výkonu a následnému prudkému zvýšení tlaku páry v [[jaderný reaktor|jaderném reaktoru]] typu [[RBMK|RBMK-1000]] ve 4. bloku elektrárny. V 01:23 [[moskevský čas|moskevského času]] odhodila mohutná parní expanze víko reaktoru a vyústila v požár, sérii dalších explozí a [[roztavení reaktoru]]. [[Aktivní zóna]] reaktoru a související bezpečnostní systémy byly okamžitě zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky [[grafit]]u a palivových tyčí.
 
Do atmosféry se uvolnil [[radioaktivita|radioaktivní]] mrak, který postupoval západní částí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], [[Východní Evropa|východní Evropou]] a [[Skandinávie|Skandinávií]] do celé severní polokoule.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 101 ⟶ 102:
Brzy po havárii přijeli hasiči uhasit požár. Nikdo jim neřekl, že sutiny a kouř jsou nebezpečně radioaktivní. Příčinu požáru neznali a proto hasili vodou i reaktor samotný, v&nbsp;němž byla teplota asi 2&nbsp;000&nbsp;°C. Při této teplotě se voda rozkládala na vodík a kyslík a opětné slučování těchto látek provázely výbuchy, které dále přispěly k&nbsp;úniku radioaktivity. Ohně mimo reaktor byly uhašeny v&nbsp;5 hodin, mnoho hasičů však utrpělo ozáření vysokými dávkami radiace. Vládní komisař určený k&nbsp;vyšetření havárie přijel do Černobylu ráno 26.&nbsp;dubna. V&nbsp;té chvíli byli již dva lidé mrtvi a 52 bylo hospitalizováno. V&nbsp;noci z&nbsp;26. na 27.&nbsp;dubna – více než 24&nbsp;hodin po explozi – komisař, konfrontovaný s&nbsp;dostatečnými důkazy o vysoké úrovni radiace a s&nbsp;množstvím případů ozáření, přiznal zničení reaktoru a přikázal evakuaci blízkého města [[Pripjať (město)|Pripjať]].
 
V neděli 27. dubna v 01:13 a 02:13 byly vypnuty bloky 1 a 2. Z vrtulníků bylo na reaktor svrženo 40 tun [[Karbid boru|karbidu boru]] (karbidu čtyřboru B<sub>4</sub>C), 800 tun dolomitu, 2400 tun olova a 1800 tun písku a jílu.<ref name="pdf Katastrophe von Tschernobyl">Informationskreis KernEnergie (Hrsg.): ''Der Reaktorunfall in Tschernobyl.'' 4. Auflage. Hermann Schlesener KG, Berlin 2007, {{ISBN |978-3-926956-48-4}}, [http://www.kernenergie.de/kernenergie-wAssets/docs/service/025reaktorunfall_tschernobyl2011.pdf (PDF)], s. 14 (německy)</ref> Únikům radioaktivního materiálu do ovzduší se podařilo zamezit až po devíti dnech od havárie. Aby byl zapečetěn reaktor a jeho obsah, byl kolem něj od června do listopadu 1986 postaven velký železobetonový kryt, přezdívaný „sarkofág“. Sovětská vláda vyslala na místo pracovníky, aby je vyčistili, posbírali radioaktivní trosky vyvržené z&nbsp;reaktoru a umístili je dovnitř budov. Mnoho těchto likvidátorů (členů armády a jiných pracovníků) pracovalo bez dostatečných ochranných pomůcek. 2. října při stavebních a čisticích pracích zavadil vrtulník Mi-8 o lano jeřábu a zřítil se těsně vedle 4. bloku; zahynula celá čtyřčlenná posádka.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Котляр | jméno1 = Павел | titul = «Повезло, что вертолет упал не на реактор» | periodikum = Газета.Ru | datum_vydání = 2016-10-02 | url = https://www.gazeta.ru/science/2016/10/02_a_10225595.shtml | datum_přístupu = 2019-05-25 | jazyk = ru }}</ref>
 
V pondělí 28. dubna Sovětský svaz o havárii poprvé informoval v moskevském rozhlasu a přes zpravodajskou agenturu [[TASS]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 164 ⟶ 165:
|}]]
 
Dva pracovníci elektrárny (Valerij Choděmčuk a Vladimir Šašenok) zemřeli v den havárie. 237 lidí bylo ihned po havárii hospitalizováno a u 134 z nich byl diagnostikován [[akutní radiační syndrom]], do 3 měsíců zemřelo 28 z nich. V následujících 10 letech zemřelo dalších 14 (ne nutně v důsledku radiace) z původních 237.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sweet
| jméno = William
Řádek 180 ⟶ 181:
 
Oficiálně nebylo informováno o zamoření ani obyvatelstvo tehdejšího Československa, přestože zvýšenou radioaktivitu zaznamenali pracovníci elektrárny Dukovany již v&nbsp;pondělí 28.&nbsp;dubna 1986. V noci z 29. na 30. dubna 1986 zachytili stopy kontaminace ovzduší v rámci běžně prováděných měření, což následně potvrdila data z Krajských hygienických stanic.<ref name="sujb"/> Největší radioaktivní spad byl díky hustému dešti na Jesenicku a na území Novohradských a Orlických hor.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Kudy putoval radioaktivní mrak z Černobylu nad Evropou? Podívejte se
| periodikum = Elektrina.cz
| vydavatel =
| url = https://www.elektrina.cz/radioaktivni-mrak-z-cernobylu
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-06-25
}}</ref> Odhadované dávky ozáření obyvatelstvu však byly poměrně nízké, takže nebyla zahájena žádná zvláštní protiopatření.{{doplňte zdroj}} Od 1. května 1986 ovšem začal být pravidelně kontrolován obsah radionuklidů v mléce a mléčných výrobcích, později i v pitné vodě, zelenině, obilninách, mase, ale i v krmivu pro dobytek, v houbách a lesních plodech.<ref name="sujb"/>
Řádek 264 ⟶ 265:
| sestavitel = Ivo Rens, Joel Jakubec
| sborník = Radioprotection et droit nucleaire
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Georg éditeur
| rok vydání = 1998
Řádek 372 ⟶ 373:
| dostupnost = Google Books
}}
* PLOKHY, Serhii. ''Černobyl: historie jaderné katastrofy''. Přeložil Petr KOVAŘÍK. Brno: Jota, 2019. <nowiki>{{ISBN |978-80-7565-462-5</nowiki>}}. (česky)
 
=== Související články ===