Kantonská komuna: Porovnání verzí

V reakci na puč v Šanghaji z 12. dubna 1927, kdy [[Čankajšek]] rozhodl o zlikvidování účastníků dělnických manifestací brutálním způsobem, se 18. dubna 1927 rozhodl postavit sám sebe do čela strany a sídlem čínské vlády, bez zástupců komunistů, učinil [[Nanking]]. Těmito událostmi skončila první komunisticko-kuomingtanská aliance z roku 1924, při které komunisté utrpěli četné ztráty. Zbytek roku 1927 se nesl v duchu mnoha katastrofálně zakončených povstání. Jedním z nich je i povstání Kantonské komuny vedené [[Komunistická strana Číny|Komunistickou stranou Číny]]. Hlavním cílem komuny bylo nastolení vlády pracující třídy a vyhnání [[Kuomintang|Kuomintangu]]u z Kantonu.<ref name=":0">{{Citace monografie

Původně bylo plánované využít neúspěšných povstalců Nan-čchangského povstání při přesunu do Kantonu a lokálních rolníků a dělníku jako pomocníků. Kantonskou komunu vedl člen [[Kominterna|Kominterny]] Heinz Neumann a finální plán povstání byl zpracovávaný již od září 1927 Čang Taj-lejem v Šanghaji, který byl později při povstání zavražděn. Vzbouření začalo v noci z 10. na 11. prosince, když se soudruh Čang Taj-lej v půl třetí ráno vydal do kasáren jednoho z pluků, kde rozdal čekajícím vojákům instrukce a slogany s nápisy, které reprezentovaly potřeby pracující třídy a to: svoboda tisku, osvobození politických vězňů, zvýšení platového ohodnocení vojáků z 12 na 20 dolarů měsíčně aj. V 6 hodin ráno měla Komunistická strana vojenská stanoviska pod kontrolou a povstání započalo vyhlašením Sovětského svazu Kantonu. Ten měl být potvrzen následující den na masovém shromáždění, avšak v tu dobu bylo povstání [[Kuomintang|Kuomintangem]]em značně potlačeno. Čankajšek označil za podněcovatele pracovníky sovětského konzulátu. Vypovědel proto sovětské zástupce ze Šanghaje a vláda v Nankingu přerušila diplomatické styky se [[Sovětský svaz|SSSR]].<ref name=":0" /> Kanton se stal místem krvavého masakru a několika tisíc obětí převážně z řad Komunistické strany, několik zástupců bylo pohřešováno. Mladí revolucionáři, kteří se na Kantoské komuně podíleli přišli při Bílém teroru o život. Pro název Kantonská komuna byla inspirací [[Pařížská komuna]] z roku 1871.<ref name=":0" /> Po Nan-čchangském povstání a Povstání podzimní sklizně byla Kantonská komuna třetí porážkou revolučního hnutí, která vedla ke značným ztrátám v Komunistické straně Číny, ale byly to začátky nových strategií a revolučních sil.

* FAIRBANK, John King. ''Dějiny Číny''. Přeložil Martin HÁLA, přeložil Jana HOLLANOVÁ, přeložil Olga LOMOVÁ. Praha: Lidové noviny, 1998, 656 s. {{ISBN |8071062499}}.

* BAKEŠOVÁ, Ivana. ''Čína ve XX. století. díl 1''. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001, 126 s. {{ISBN |8024402513}}.

* LIŠČÁK, Vladimír. ''Čína: Stručná historie státu''. Praha: Libri, 2002. <nowiki>{{ISBN |80-7277-109-4</nowiki>}}.

* ''International Institut fo Asian studies'' [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné z: <nowiki>https://iias.asia/iiasn/19/regions/ea1.html</nowiki> (anglicky)