'''Maja e Jezercës''' ( v překladu z [[Albánština|albánštiny]] ''Hora Jezerce'', {{Vjazyce|sr}} {{CizojazyčněVjazyce2|sr|''Jezerski vrh''}}) je nejvyšší hora pohoří [[Prokletije]] i celých [[Dinárské Alpy|Dinárských Alp]]. Dosahuje výšky 2694 m n. m. Jedná se o skalnatý vrchol tvořený [[dolomit]]ickými [[vápenec|vápenci]]. V období [[starší čtvrtohory|starších čtvrtohor]] bylo celé pohoří intenzivně [[ledovec|zaledněno]], což výrazně ovlivnilo [[Geomorfologie|tvářnost]] hory. Úbočí jsou tvořena [[kar|karovými stěnami]], pod severním úbočím je několik [[Ledovcové jezero|ledovcových jezer]]. Od nich také pochází název hory v [[srbština|srbštině]] - Jezerski vrh. Dnes už je pohoří zcela odledněno, je zde pouze několik malých [[firn|sněžníků]]. Oblast patří ke srážkově nejbohatším v [[Evropa|Evropě]], a proto zde v zimě bývá vysoká sněhová pokrývka a četné [[lavina|laviny]].
== První výstup ==
[[Soubor:Jezercës.JPG|náhled|vlevo|Vrchol Maja e Jezercës]]
Ještě na počátku 20. století byla za nejvyšší vrchol Prokletje (albánsky ''Bjeshkët e Nemuna'') považována hora [[Maja Shqelzen|Shqelzen]] (Maja Shqelzen, 2400 m n. m.). Teprve až maďarský geolog F. Nopcsa, který v roce 1905 navštívil centrální část pohoří Prokletje, vyslovil názor, že nejvyšším vrcholem oblasti je Jezercë, ležící mezi průsmyky Qafa Pejes a Shtegu Denvet severně od vrcholu [[Maja e Radohimës|Radohima]] (albánsky ''Maja e Radohimës'', 2568 m n. m.). Měření, které F. Nopsca provedl v roce 1907 tuto domněnku potvrdilo.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
