Koiné: Porovnání verzí

'''Koiné''' ({{Vjazyce|el}} {{CizojazyčněVjazyce2|el|''ἡ κοινὴ διάλεκτος''}} – obecná mluva) je označení pro [[interdialekt]] [[starořečtina|starořečtiny]], kterým se běžně hovořilo ve východním Středomoří v období [[Helénismus|helénismu]], zhruba od poloviny 4. století př. n. l. do 3. století n. l., ve východní části Římské říše až do 7. století. Jako jazyk použitý pro sepsání ''[[Nový zákon|Nového zákona]]'' je označována za '''biblickou''' nebo '''novozákonní řečtinu'''.

Mezi díla sepsaná v koiné patří ''[[Nový zákon]]'' i nejvýznamnější řecký překlad Starého zákona, ''[[Septuaginta]]''. V obecné mluvě psal mimo jiné [[Plútarchos]], [[Strabón]] a někteří západní i všichni východní [[Církevní otcové|církevní Otcové]]. Byl to úřední jazyk Východořímské říše, zachovalo se v něm velké množství nápisů a papyrů, zejména v Egyptě.