Study circles: Porovnání verzí

'''Study circle''' (čtěte [stady sérkl]), {{Vjazyce|de}} {{CizojazyčněVjazyce2|de|der Studienzirkel}} – '''studijní kroužek''', je malá [[skupina]] lidí, kteří se scházejí po určitou dobu na základě nějakého společného [[zájem|zájmu]] nebo za účelem [[diskuse]] o nějaké, třeba i sporné záležitosti.

V [[Západní Evropa|západní Evropě]] se vytváří dokonce projekty, jejichž cílem je vytvoření nadnárodní sítě studijních kroužků pro otázky evropské [[demokracie]], které mohou být obsahovým posílením iniciativ evropských občanů prostřednictvím vzdělávání dospělých a „europeizaci“ tohoto vzdělávání politickými iniciativami. Jde o pokusy spojit zkušenosti a výsledky evropských programů Grundtvig, Comenius. Cílem akce, jakou bylo "Partnerství s občanskou společností " v Německu, bylo "... vytvořit nové formy činnosti v oblasti [[Občanská výchova|občanské výchovy]], které umožní protagonistům evropské politiky vstoupit do kontaktu s odborníky, kteří mají praktické zkušenosti s osvědčenými formami vzdělávání dospělých..."

Nicméně v roce 2001 jedna studie Staffana Larsona dospěla k závěru, že „… účast v studijních kroužcích byla sice uspokojivá, ale při řešení konkrétních problémů byly kroužky jen částečně úspěšné, neboť jejich schopnost ovlivňovat společenské dění je slabý…“

Studijní kroužky mohou mít různé úrovně – základní, střední i pokročilou, ale mohou mít i různé mezistupně. Mohou být financovány nebo podporovány vládními nebo [[Obecní úřad|obecními úřady]], ale pak mají konkrétní zaměření – vytvářet či ovlivňovat mínění nebo průběh nějakého jednání i návrhy postupu v dané věci. Mohou být však i zcela nezávislé a soběstačné, které pak existují jen pro zábavu a potěchu členů, nebo je jejich existence motivována získáváním a zvyšováním jejich znalostí.

Neexistuje žádný předepsaný způsob, jak vytvářet studijní kroužky.

Studijní kroužky umožňují rozčlenit komplexní témata do menších, zvládnutelných částí. Jedno setkání členů může např. vést k smysluplnému a produktivnímu [[Dialog|dialogudialog]]u, ale studijní kroužky obvykle vyžadují více sezení, aby se daná otázka prozkoumala vyčerpávajícím způsobem.

Termín „akademické kroužky“ pochází zřejmě ze systému [[Islám|islámskéhoislám]]ského právního vzdělávání [[Madrasa]], kdy studenti „seděli v kruhu kolem profesora“ . Později se tento koncept používal i v [[Vzdělanost ve středověku|středověkém univerzitním]] systému v Evropě.

Studijní kroužky dnes mají ve Švédsku širokou vnitrostátní podporu. Národní vzdělávací asociace obdrží každoročně dotace od federální vlády a spolupracuje s lidovými vysokými školami (Volkshochschule), podněcuje krátkodobé univerzitní kurzy, [[Dálková forma vzdělávání|dálkové studium]] a [[distanční vzdělávání]], které umožňuje občanům lépe chápat společenské a národní problémy a ve větší míře se podílet na jejich řešení.

Švédský model studijních kroužků byl úspěšně transplantován i do americké kultury a uplatnil se především ve [[Fórum národních problémů|Fóru národních problémů,]] které bylo sponzorovala Domácí Politická Associace v Daytonu, [[Ohio]], a v programu Studijního kroužku Zedníků a přidružených řemeslníků, který začal působit v roce 1986.

Dnes, s růstem [[Internet|internetuinternet]]u, virtuální studijní kroužky jsou sice velmi dobře možné, ale původní model komunikace „face-to-face“, tváří v tvář, a interakce s reálným světem, nikoli virtuálním, si zachovává svou přitažlivost.

Některé myšlenky a koncepty studijních kroužků v rámci jedné konkrétní komunity je možné použít pro různé vnitřní záležitosti, jako je rozmanitost a vztahy mezi rasami, i pro stanovení zaměření dané komunity.