Karađorđe Petrović: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Opraven překlep
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020; kosmetické úpravy
Řádek 5:
| popisek = Đorđe Petrović - Karađorđe
| vláda = [[1804]]–[[1813]]
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
| předchůdce = [[První srbské povstání]]<br />([[Osmanská říše]])
| následník = [[Druhé srbské povstání]]<br />([[Miloš Obrenović I.]])
| typ dědice =
| dědic =
| královna = [[Jelena Jovanović]]
| partner1 =
| partner2 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo = [[Alexandr Karađorđević]]
| rod =
| dynastie = [[Karađorđevićové]]
| hymna =
| motto =
| otec =
| matka =
| datum narození = [[3. listopad]] [[1762]]
| místo narození = [[Viševac]]
| datum úmrtí = [[24. červenec]] [[1817]]
| místo úmrtí = [[Radovanjski Lug]]
| datum pohřbení =
| místo pohřbení =
| podpis =
}}
'''Karađorđe Petrović''' ({{Vjazyce|sr}} {{CizojazyčněVjazyce2|sr|''Карађорђе Петровић, Karađorđe Petrović''}}, [[3. listopad|3. listopadu]]u [[1762]], [[Viševac]] – [[24. červenec|24. července]] [[1817]], [[Radovanjski Lug]]) byl zakladatel srbské dynastie [[Karađorđevićové|Karađorđevićů]] a vůdce [[První srbské povstání|prvního srbského povstání]] ([[1804]]–[[1813]]). Někdy bývá uváděn jako kníže. Původně se jmenoval jen ''Đorđe (Jiří) Petrović'', ''kara'' v jeho jménu znamená turecky ''černý'' (srbsky: Црни Ђорђе, Crni Đorđe). Toto přízvisko mu dali sami Turci, zřejmě díky jeho tmavší pleti. Mezi Srby je uznáván jako jeden z největších Srbů, velký bojovník proti turecké nadvládě a národní hrdina.
 
Karađorđe Petrović měřil přes sto devadesát centimetrů{{Doplňte zdroj}} a byl na svou dobu celkem obr. Není tedy divné, že se ho Turci tak báli.
Řádek 62:
[[Soubor:Monument to Karadjordje on Vracar.jpg|náhled|250px|Pomník Karađorđeho na [[Vračar]]u v Bělehradě, v pozadí [[Chrám svatého Sávy|chrám Sv. Sávy]]]]
 
V roce [[1815]] vypuklo [[druhé srbské povstání]], které svým rozsahem a úspěšnosti nezaostávalo za povstání prvním. Vůdcem se stal [[Miloš Obrenović]] a jeho vítězné akce vedly až k mírovému jednání s Turky. Nemalý vliv na příznivý vývoj srbské situace měly i úspěchy [[Ruské impérium|Ruska]] ve válce s [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]],které zhatily turecké naděje na oslabení odvěkého nepřítele. Obrenovič dosáhl svého uznání dědičným srbským knížetem ze strany [[Vysoká_PortaVysoká Porta|Porty]] roku [[1830]] a přesto, že byl negramotný, započal úspěšně s budováním základu [[srbské knížectví|srbského knížectví]]. Proces osamostatňování bývalého tureckého [[vazal]]a probíhal pomalu a podléhal mnoha omezením mezi něž patřil i zákaz zřízení srbské armády.<ref>http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/318717#ixzz0cDiHOR2t Článek na forum.valka.cz</ref>
 
V Rakousku se ale roku [[1817]] nechal se přesvědčit, že je třeba potajmu se vrátit do [[Srbské knížectví|Srbska]] a připravit a posílit rodící se [[Druhé srbské povstání|další povstání]] společně s knížetem Milošem Obrenovićem. Ten však byl mezitím Turky za svoji účast v protitureckém hnutí omilostněn a také měl jiný plán na osvobození Srbska, který spočíval ve smírnějším postupu proti Turecku. Charismatický a v národě oblíbený vojevůdce Karađorđe Petrović však do těchto záměrů nezapadal a velmi se příčil [[Istanbul]]u.