Saské úzkorozchodné dráhy: Porovnání verzí

{{Neověřeno}}

 

 

== Historie ==

=== Výchozí situace ===

Na rozdíl od ostatních německých zemí pokrývala saská železniční síť kolem roku 1875 značnou část země. Z důvodu hornatého reliéfu Saska však výrazně rostly náklady na výstavbu dalších železničních tratí. Kvůli snížení nákladů byly nové projekty drah projektovány především jako sekundární dráhy (Sekundärbahnen), jejichž menší poloměry oblouků, jednodušší provozními postupy a menší nároky na zabezpečení tratě vedly k významné úspoře nákladů. Při snaze o napojení řady [[Krušné hory|krušnohorských]] údolí s bohatou průmyslovou výrobou se však i náklady na vybudování normálněrozchodných sekundárních drah ukázaly jako příliš vysoké. Nakonec bylo v Sasku rozhodnuto vybudovat po vzoru hornoslezské Oberschlesische Schmalspurbahn budoucí železniční projekty jako úzkorozchodné dráhy.

 

 

=== Rozkvět před první světovou válkou ===

Během dvaceti let dosahovala saská síť úzkorozchodných železnic téměř svého maximálního rozsahu. Po roce 1900 bylo vybudováno již jen několik tratí. Přestože úzkorozchodné dráhy přinesly svým vlastníkům pouze nízké zisky, byly důležité pro hospodářský rozvoj Saska, především pro industrializaci chudých obcí v Krušných horách. Ukázalo se však, že úzkorozchodné tratě ne vždy při přepravních úkolech obstály. Problémy způsobovalo především časově náročné překládání přepravovaného nákladu na normálněrozchodné vagony. Na trati Klotzsche - Königsbrück byl ve snaze vyhnout se překládání testován [[kontejnerizace|kontejnerový]] systém (tzv. Umsetzkästen), pokusy však byly po krátké době ukončeny a trať byla přebudována na normální rozchod. V následujících letech byly využívány především [[podvalník (železnice)|podvalníky]]. Ukázalo se, že původně stanovený cíl budovat a provozovat úzkorozchodné dráhy pouze s malými náklady nebyl zachován. Se zavedením podvodníků a [[podvalový vůz|podvalových vozů]] byly potřeba další investice na zesílení kolejí, vytváření větších průjezdných profilů a pořízení výkonnějších lokomotiv.

 

V dvacátých letech se dostala většina úzkorozchodných drah do první krize. Přestože přepravní výkony nadále rostly, náklady železničních společností překračovaly dosažené příjmy. Kromě toho zřizovaly státem vlastněné pošty i zemský podnik pro automobilovou dopravu (Kraftverkehrsgesellschaft Sachsen) nové autobusové linky, které díky kratším jízdním dobám při srovnatelných cenách jízdného úzkorozchodným drahám přebíraly cestující.

 

[[Deutsche Reichsbahn]] se snažila odlivu bránit zavedením nových moderních osobních vozů s parním vytápěním, elektrickým osvětlením, [[sací brzda|sacími brzdami]] a poloautomatickými spřáhly typu [[spřáhlo Scharfenberg|Scharfenberg]] a také nasazením výkonnějších lokomotiv. Uvažovalo se o přebudování některých tratí na normální rozchod, tato idea však byla realizována pouze v případě [[Müglitztalbahn]]. Pro několik tratí bylo od třicátých let plánováno uzavření, ke kterému však nedošlo. V třicátých letech byla v [[Kipsdorf]]u a [[Bertsdorf]]u vybudována nová [[stavědlo|věžová stavědla]], nádraží Kipsdorf a [[Oberwiesenthal]] byly kompletně přestavěny a rozšířeny.

 

Značnou pozornost vzbudila v roce 1971 převrácená úzkorozchodná lokomotiva u Frauensteinu, která úřadům sloužila jako dobrý argument pro nespolehlivost úzkorozchodných drah. Na druhou stranu se však část veřejnosti začala o plány na ukončení provozu na úzkorozchodných tratích více zajímat. Úřady nebyly schopné objasnit, jak s ohledem na malé počty autobusů zvládnout pravidelně se vyskytující dopravní špičky během zimní turistické sezóny v Krušných a [[Lužické hory|Lužických horách]].

 

S odkazem na „národohospodářský význam“ bylo v roce 1974 v NDR vybráno sedm úzkorozchodných drah, které měly být zachovány jako technické památky sloužící k přepravě turistů. V Sasku se to konkrétně týkalo čtyř tratí:

* [[Cranzahl]] - Kurort Oberwiesenthal

Na tratích určených k zachování postupovala potřebná obnova kolejí, drážního vybavení a vozového parku jen pomalu vpřed. V roce 1977 byly představeny první modernizované vagony, známé jako REKO-vagony. Modernizace probíhala pomalým tempem, do konce osmdesátých let byla rekonstruována zhruba polovina stavu osobních vagonů. Původní myšlenka pořídit nové osobní vozy byla opuštěna.

 

K obratu v dopravní politice NDR došlo nejprve v roce 1981, kdy zcela nečekaně přestala být ropa dovážená ze Sovětského svazu k dispozici v potřebném množství. Přesun přepravy na silniční dopravu byl pozastaven, došlo k přezkoumání smysluplnosti plánu uzavírání tratí. Trať Oschatz - Mügeln - Kemmlitz, na které ještě probíhala nákladní přeprava, získala status trati určené k zachování a do roku 1984 na ní byla dokončena nezbytná obnova kolejí. V případě [[Přísečnická dráha|Přísečnické dráhy]], stoupající malebným údolím [[Přísečnice (řeka)|Přísečnice]] k sasko-české hranici, však úřady pevně trvaly na zrušení. Došlo k němu až v roce 1986, o více než deset let později než bylo původně stanoveno, kdy mohla být přeprava přesunuta na silniční dopravu a trať byla zrušena a následně i snesena.

 

Od roku 1992 rostl tlak na uzavření nebo privatizaci úzkorozchodných drah. Jako první byla na ráně trať Oschatz - Kemmlitz, na které v té době probíhal jen nákladní provoz. Díky iniciativě sdružení [[Pro Bahn]] a podpoře zemských úřadů se podařilo trať rychle privatizovat a nákladní provoz ještě na několik dalších let zachovat. Nákladní přeprava byla ukončena i na ostatních tratích, na Weisseritzské a Žitavské dráze však až na konci roku 1994.

 

V polovině devadesátých let byly saskou vládou diskutovány možnosti privatizace tratí, které měly být zachovány. Roli předjezdce na sebe vzal okres Zittau, který koncem roku 1996 převzal spolu s místními obcemi provoz na Žitavské úzkorozchodné dráze do vlastní režie. K stému výročí Fichtelbergbahn se konal v roce 1997 týdenní festival s bohatým programem. Přispěl ke změně stanoviska příslušných orgánů a i u této dráhy došlo k převodu do majetku okresu. Krátce potom odsunula své plány na ukončení provozu také [[Deutsche Bundesbahn]] a oznámila, že chce nadále provozovat obě tratě u [[Drážďany|Drážďan]].

 

 

{{Portály|Železnice|Německo}}

[[Kategorie:Úzkorozchodné železniční tratě v Německu]]

[[Kategorie:Doprava v Sasku|Uzkorozchodne dráhy]]