Metoda kritické cesty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
absolútny časový údaj značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android |
m Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Pert_chart_colored.gif|náhled|309px|[[Program Evaluation and Review Technique|PERT]] síťový diagram pro projekt s pěti milníky (10 až 50) a šesti činnostmi (A až F). Projekt má dvě kritické cesty: B-C nebo A-D-F, minimální doba trvání tohoto projektu je tedy 7 měsíců (s použitím fast-trackingu). Činnost E je podkritická, tzn. může se zpozdit až o 2 měsíce, aniž by zpozdila projekt.]]
'''Metoda kritické cesty''' ({{
Tato metoda byla vyvinuta v 50. letech 20. století jako společný projekt dvou společností: [[DuPont Corporation]] a [[Remington Rand Corporation]] pro řízení projektů správy továren. V současné době se všeobecně používá pro libovolné typy projektů, včetně výstaveb, [[software|softwarového vývoje]], výzkumných projektů, vývoje výrobků a mnoha inženýrských aplikací. Obecně lze tuto metodu aplikovat na plánování jakéhokoli projektu se vzájemně provázanými a závislými činnostmi.
Řádek 7:
<!-- bylo by nejlepší udělat animák, kdo ho udělá? :) -->
[[Soubor:Critical path algorithm.svg|Příklad grafu - červeně je vyznačena kritická cesta ABDGH.|náhled|vpravo|300px]]
Sestrojíme [[orientovaný graf|orientovaný]], [[ohodnocený graf|ohodnocený]] graf reprezentující projekt. Každá hrana v něm má svoji váhu (trvání) a každý vrchol své označení + dvě prázdné proměnné (levá a pravá) pro zápis hodnot [[cesta (graf)|cest]] (vlevo: "termín nejdříve možný", vpravo: "termín nejpozději přípustný").<ref>Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 359 s., ISBN 80-01-03449-6, Nakladatelství ČVUT v Praze, 2006, str.63 - 73, 75 - 85, 246 - 347</ref>
Nejprve projdeme graf zleva ze vstupního vrcholu (hodnota jeho levé proměnné je na začátku 0). Do levé proměnné tohoto vrcholu pak zapíšeme hodnotu cesty (hodnota cesty z předchozího vrcholu + hodnota hrany). Hranu vybíráme tak, že při vstupu do nějakého vrcholu budeme vybírat vždy hranu, ze které dostaneme nejvyšší hodnotu cesty (např. do vrcholu D půjdeme po hraně z B, protože cesta má hodnotu 7, což je vyšší než z C, kde má cesta hodnotu 4).
|