Volha: Porovnání verzí

'''Volha''' ({{Vjazyce|ru}} {{CizojazyčněVjazyce2|ru|''Волга''}} (Volga), {{Vjazyce|tt}} {{CizojazyčněVjazyce2|tt|''İdel''}}, {{cizojazyčně|tt|''İdil''}} nebo {{cizojazyčně|tt|''İtil''}}, [[mordvinské jazyky|mordvinsky]] ''Рав'') je [[veletok]] protékající od severozápadu na jihovýchod evropskou částí [[Rusko|Ruska]] a ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. S délkou 3 534 km to je [[nejdelší řeky v Evropě|nejdelší]] a [[nejvodnější řeky v Evropě|nejvodnější]] [[řeka]] [[Evropa|Evropy]], a vůbec největší řeka na [[Země|světě]], která [[Bezodtoká oblast|nemá odtok]] do [[světový oceán|světového oceánu]]. Na Volze bylo vybudováno několik velkých [[přehradní nádrž|přehrad]] a plavební kanály ji spojují s [[Baltské moře|Baltským]], [[Bílé moře|Bílým]], [[Azovské moře|Azovským]] i [[Černé moře|Černým mořem]]. Před stavbou přehrad činila její délka 3690 km. Plocha [[povodí]] je 1 380 000 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Volha má velmi malý [[spád]], na celém toku v průměru jen 0,07 [[promile]]. Řeka má symbolický význam v ruské kultuře a Rusy je označována jako ''Matka Volha''.

Volha pramení severozápadně od [[Moskva|Moskvy]] ve [[Valdajská vrchovina|Valdajské vrchovině]] u vesnice [[Volgo-Verchovje]] v [[Tverská oblast|Tverské oblasti]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 228 [[metr|m]]. Na horním toku protéká přes několik nevelkých [[jezero|jezer]] ([[Verchit]], [[Stěrž]], [[Vselug]], [[Peno]], [[Volgo]]). Při odtoku z posledního z nich byla vybudována [[Hornovolžská přehrada]]. Poté řeka ze severu obtéká [[Moskva|Moskvu]] a teče zhruba na východ, protéká historickým městem [[Tver]], městem [[Dubna (Moskevská oblast)|Dubna]] se známým [[Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně|Ústavem jaderných výzkumů]], kde začíná [[Moskevský průplav]], spojující řeku s [[Moskva (řeka)|Moskvou]]. Mezi [[Tver]]em a [[Rybinsk]]em byly vybudovány tři přehrady. Jsou to [[Volžská přehrada|Volžská]] s [[hráz]]í a [[Ivaňkovská vodní elektrárna|vodní elektrárnou u Ivankova]], [[Ugličská přehrada|Ugličská]] s hrází a [[Ugličská vodní elektrárna|Ugličskou vodní elektrárnou]] u [[Uglič]]e a [[Rybinská přehrada|Rybinská]] s hrází a [[Rybinská vodní elektrárna|Rybinskou vodní elektrárnou]] u [[Rybinsk]]u. Do ní ústí [[Volžsko-Baltská vodní cesta|Volžsko-baltský kanál,]] který ji spojuje s [[Baltské moře|Baltským mořem]]. Mezi městy [[Rybinsk]] a [[Jaroslavl]] a pod [[Kostroma|Kostromou]] protéká v úzké [[říční údolí|dolině]] mezi vysokými [[břeh]]y, přičemž protíná [[Ugličsko-danplovská vrchovina|Ugličsko-danplovskou]] a [[Galičsko-čuchlomská vrchovina|Galičsko-čuchlomskou vrchovinu]]. Dále pak pokračuje přes [[Unženská nížina|Unženskou]] a [[Balachninská nížina|Balachninskou nížinu]]. U [[Goroděc|Gorodce]] nad [[Nižnij Novgorod|Nižným Novgorodem]] byla vybudována hráz a [[Nižegorodská vodní elektrárna]] [[Gorkovská přehradní nádrž|Gorkovské přehrady]].

** [[Volžsko-Baltská vodní cesta|Volžsko-baltská vodní cesta]]

** [[Mariinská vodní cesta|Mariinský kanál]]

** [[Vyšněvolocký kanál]]

** [[Tichvinský kanál]]

* [[Toljatti|Togliatti]]

V [[19. století]] doznal trh na řece velkého rozvoje na což mělo vliv dokončení [[Mariinská vodní cesta|Mariinské vodní cesty]], jež spojila povodí Volhy a [[Něva|Něvy]] v roce [[1808]], vznik velké říční [[flotila|flotily]], první [[parník]] ([[1820]]) a práce 300000 [[burlak]]ů na řece. Převáželo se [[Obilniny|obilí]], [[sůl]], [[ryby]] a později také [[ropa]] a [[bavlna]]. Velký význam měly [[Nižněnovgorodský jarmark|jarmarky v Nižném Novgorodě]] a obilní burza v [[Rybinsk|Rybinsku]]u.

* [[Seznam největších vodních elektráren]]

* [[Volžsko-kamská kaskáda]]