Georg Friedrich Gans: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: oprava jazyka citační šablony dle žádosti ze dne 3. 6. 2020; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
| rodiče = Andreas Gans
}}
'''Georg Friedrich Gans''' ([[13. září]] [[1697]] [[Chomýž (Krnov)|Chomýž]]<ref name=“matrika“>[http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be84baa4-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=182 Matriční záznam o narození a křtu] farnost Krnov </ref> – [[9. červenec]] [[1763]] [[Krnov]]<ref name="matrikaZ">[http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be84bcca-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=283 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu] farnost Krnov </ref>) byl stavitel
| titul = GANS Georg Friedrich 13.9.1697-9.7.1763 – Personal
| periodikum = biography.hiu.cas.cz
Řádek 11:
== Život ==
Byl synem Andrease Ganse (1672–1729) krnovského cechmistra zednického a kamenického cechu a krnovského městského stavitele.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Informační systém abART - osoba: Gans Andreas|periodikum=abart-full.artarchiv.cz|vydavatel=|url=http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=pusobeni&IDosoby=57575|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-06}}</ref> V roce 1720 byl přijat mezi krnovské měšťany jako zedník a štukatér. Po otcově smrti zastával funkci městského stavitele a cechmistra zednického cechu. Od třicátých let [[18. století]] byl jediným stavitelem v Krnově, který mohl přestavovat městské domy.<ref name=":12">{{Citace monografie|příjmení=Strakoš|jméno=Martin|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=et al.|titul=Průvodce architekturou Krnova|vydání=|vydavatel=NPÚ|místo=|rok=2013|počet stran=|strany=319|isbn=978-80-85034-75-2}}</ref>
== Dílo ==
* 1722 stavitel poutního [[Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně|kostela Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže]]
* [[Soubor:Lichnov (okres Bruntál), kostel sv. Mikuláše.jpg|náhled|Kostel sv. Mikuláše v Lichnově.]]1733 farní [[Kostel svatého Mikuláše (Lichnov)|kostel svatého Mikuláše]] v [[Lichnov (okres Bruntál)|Lichnově]]<ref name=":0" />
* 1733 rozšíření cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Jemelnice (Jemielnica, Polsko) a přestavba klášterního komplexu tamtéž<ref name=":0" />
Řádek 32:
* 1740–1746 poutní kostel Narození Panny Marie, Pszow,<ref name=":0" />
* 1749 klášter františkánů u poutního kostela na Hoře sv. Anny (Góra św. Anny, Polsko)<ref name=":12" />
* 1747–1756 [[Kostel Navštívení Panny Marie (Město Albrechtice)|kostel Navštívení Panny Marie]], [[Město Albrechtice]],<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Město Albrechtice, kostel Navštívení Panny Marie|periodikum=www.turistika.cz|vydavatel=|url=http://www.turistika.cz/mista/mesto-albrechtice-kostel-navstiveni-panny-marie|datum vydání=|jazyk =
* 1751–1755 vojenské kasárny, [[Těšín]],<ref name=":1" />
* 1754–1755 [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Václavov)|kostel Neposkvrněného početí Panny Marie]], [[Václavov u Bruntálu]],<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Doleží|jméno=Jan|titul=Ovocné stezky|periodikum=www.ovocne-stezky.cz|url=http://www.ovocne-stezky.cz/mapa/detail-bodu-zajmu/783|datum přístupu=2017-02-06|url archivu=https://web.archive.org/web/20170207113149/http://www.ovocne-stezky.cz/mapa/detail-bodu-zajmu/783|datum archivace=2017-02-07|nedostupné=ano}}</ref><ref name=":0" />
|