Cynismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Související články: nihilismus |
m Robot: oprava IABota dle žádosti ze dne 21. 4. 2020; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Cynismus''' (z [[řečtina|řec.]] κυνικός ''kynikós'', kousavý < κύων ''kyón'', pes) označuje původně životní postoj a myšlení [[Starověk|antických]] [[kynismus|kyniků]].
Dnes znamená '''cynik''' člověka, který jedná bezohledně a beze [[stud]]u, který zraňuje city druhých, zejména zpochybňuje a zesměšňuje to, co druzí uznávají jako základní [[Morálka|morální]] a lidské [[hodnoty]].
== Význam ==
Označení cynismus v moderním slova smyslu se objevuje od počátku 19. století v souvislosti s kritikou [[osvícenství]] a s rozpadem závazného mravního a náboženského řádu. Má přinejmenším dvě odlišné podoby:
* '''Praktický cynismus''', jak se projevuje zejména v bezohledném a bezcitném cynickém jednání; [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]] jej charakterizuje zásadou: „není-li Boha, je všechno dovoleno“.
* '''Intelektuální cynismus''' jako trpkou a rezignovanou kritiku skutečnosti: ''Cynik je ten, kdo má ideály, ale je přesvědčen, že se stejně nedají uskutečnit''. Také [[černý humor]] je hravou formou intelektuálního cynismu.
Řádek 10:
== Cynismus ve filosofii ==
Ještě v 18. století mělo slovo cynismus jednoznačně hanlivý význam. Jeden z prvních, kdo si všiml možnosti intelektuálního cynismu jako kritiky pověr a falešných autorit, byl [[Denis Diderot]], který ve svém „Pojednání o dramatické poezii“ (1758) napsal: „Cynismus, tak ohavný ve společnosti, je na jevišti výtečný“. Na to pak navázal [[Gotthold Ephraim Lessing]], [[Johann Wolfgang von Goethe|Johann Wolfgang Goethe]] a další. Pojem cynismu hrál velkou roli v [[Karl Marx|Marxově]] kritice role peněz v kapitalistické společnosti: peníze, které všechno nivelizují, umožňují nové zotročení člověka. Osvobozující funkci intelektuálního cynismu naopak vysoko hodnotil [[Friedrich Nietzsche]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=
Německý filosof [[Peter Sloterdijk]], který cynismu věnoval knihu „Kritika cynického rozumu“ (1983), hájí intelektuální cynismus jako způsob, jak se vymanit z otroctví moderní společnosti a jejích neosobních sil a získat si vůči nim „sebezáchovný odstup“. Naproti tomu ostře napadá současné formy praktického cynismu, „cynický rozum“, který je podle něho vždy spojen s ovládáním a mocí nad lidmi, ať už jde o cynismus státu, vědy, lékařství, sexuality či církví.<ref> ''Filosofický slovník''. Olomouc 1998, heslo Cynismus, str. 72n. </ref>
| |||