Moderní scénický tanec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pouze doplnění textu
značky: první editace editace z Vizuálního editoru
→‎Charakteristika: doplnění odkazů
Řádek 6:
Scénický tanec je určený pro divadelní scénu, nemá žádná striktní pravidla ani omezení. Cílem scénického tance je vyjádření příběhu, myšlenky nebo pocitu. Většinou postrádá strnulé pózy, důraz je kladen na plynulý tok pohybů, přirozenost a originalitu pohybového vyjádření. V poslední době má i velké rozšíření mezi tanečními soutěžemi, ve kterých se pohybuje na velmi vysoké úrovni.
 
Důraz je kladen především na duševní dění – pocity, myšlenky – a to je přenášeno do pohybu. [[Hudba]] bývá většinou pochmurná a smutná, ale jsou výjimky, u kterých to je naopak nebo méně znatelné. Tzv. [[Umělecká improvizace|improvizace]] k scénickému tanci je libovolný tanec, který tanečník vymýšlí za pochodu. Tanečník by se měl do hudby zaposlouchat a sám zjistit, jaké pohyby se k hudbě hodí.
 
Scénický tanec se dá tančit ve skupině. Různé efekty například v řadách napomůžou k vyjádření pocitů a diváka to více pohltí. U tohoto tance nezáleží jen na taneční stránce, ale i na herecké. Herec nemluví, ale tancuje. V moderním tanci se často používají pohyby na zemi, které i ve stoje musí být výrazové a vyžadují ohebnost. Tanečníci scénického tance tancují často bosi. Jejich gesta jsou svým způsobem stejně výmluvná jako v baletu. Pohyby vymýšlí [[choreograf]], který hraje velikou roli. Je něco jako [[Hudební skladatel|skladatel]] v hudbě nebo [[malíř]] ve výtvarném umění, ale na rozdíl od nich pracuje s živými lidmi.
 
== Taneční techniky ==
[[Soubor:Le_Sacre_du_Tempo.jpg|náhled|Taneční technika]]
Taneční technika a pohybová filozofie v současné podobě tance může zahrnovat [[balet]], improvizační tanec, moderní taneční styly ze Spojených států (Grahamova technika, Humphrey-Weidmanova technika a Hortonova technika) a Evropy. Současní tanečníci využívají moderní techniky, jako je [[pilates]], [[jóga]], herecká praxe a [[pantomima|pantomimu]]. Někteří dobře známí choreografové a tvůrci současného tance si vytvořili školy a techniky vlastní. Paul Taylor vyvinul taneční techniku zvanou Taylorova technika, která se nyní vyučuje na moderních tanečních školách, jako je The Ailey School v [[New York|New Yorku]].
 
== Historie ==
Scénický tanec se vyvíjel během poloviny dvacátého století, od té doby se rozšířil po celém světě. Stal se jedním z dominantních žánrů formálně vyškolených tanečníků. Nejvíce rozšířený je v [[Spojené státy americké|USA]] a [[Evropa|Evropě]]. Nejdříve využíval prvky pouze z jazzového, moderního a klasického tance. Postupem času se ale do contemporary zařadily prvky z mnoha stylů [[Tanec|tance]].
 
Cunningham je považován za prvního choreografa, který rozvinul nezávislý postoj k modernímu tanci a vzdoroval nápadům, které byly stanoveny podle [[Balet|baletu]]. Ostatní průkopníci moderního tance: Ruth St. Denis,<ref>Encyklopadia Britanica [http://www.britannica.com/art/modern-dance Dostupné online]</ref> Doris Humphrey, Marie Wigman Francois Delsarte, [[Émile Jaques-Dalcroze]], Paul Taylor, [[Rudolf von Laban]], [[Loie Fuller]], José Limon a Marie Rambert.
 
== Cunninghamovy klíčové myšlenky ==