Jindřich Mošna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Druhák (diskuse | příspěvky)
m interpunkce
Introus (diskuse | příspěvky)
m →‎Život: korekce + wikiodkaz
Řádek 25:
Vyučil se v Praze [[mosaz]]nictví, v roce [[1855]] se na zkušené ve [[Vídeň|Vídni]] seznámil s divadlem. Hrál menší úlohy ve vídeňském divadle, a když se v roce [[1859]] vrátil do Prahy, hrál s úspěchem v několika ochotnických rolích. Poté se postupně připojil k několika skupinám kočovných divadelníků, kde se proslavil jako skvělý [[Komika|komik]]. V roce [[1864]] vstoupil do hereckého souboru [[Prozatímní divadlo|Prozatímního divadla]], a od začátku se stal jedním z nejpopulárnějších herců své doby. V roce [[1883]] přešel do nově postaveného [[Národní divadlo|Národního divadla]], kde setrval až do chvíle, kdy onemocněl [[rakovina|rakovinou]] [[Jazyk (orgán)|jazyka,]] a další divadelní vystupování mu bylo znemožněno.
 
Během své kariéry vytvořil řadu vysoce ceněných rolí, především [[komedie|komických]], k čemuž byl předurčen i svým vzhledem a drobnou postavou. Mezi jeho slavné role patří Jupiter v [[Jacques Offenbach|Offenbachově]] [[opereta|operetě]] ''Orfeus v podsvětí'', [[Hadrián z Římsů]] ve stejnojmenné [[Václav Kliment Klicpera|Klicperově]] hře, Lízal v ''[[Maryša|Maryše]]'' [[VilémBratři MrštíkMrštíkové|bratří Mrštíků]] či Kalafuna v [[Josef Kajetán Tyl|Tylově]] ''[[Strakonický dudák aneb Hody divých žen|Strakonickém dudákovi]]''.
 
[[Tragédie|Tragické]] postavy hrál spíše v pozdějším věku, přešel k nim od postav [[groteska|groteskních]], a stal se skvělým [[realismus|realistickým]] hercem. První z nich byl Harpagon v [[Molière|Molièrově]] hře ''[[Lakomec]]'', kterého Mošna ztvárnil v roce [[1885]], skvěle také představil Shylocka v [[William Shakespeare|Shakespearově]] ''[[Kupec benátský|Kupci benátském]]'', Polonia v ''[[Hamlet]]ovi''.
 
Jeho lidský i umělecký osud na historickém pozadí vývoje českého divadla, od smrti J. K. Tyla až po otevření Národního divadla, popsal spisovatel [[František Rachlík]] v kratším prozaickém vyprávění ''Jediná láska'' ([[1954]]), poté v obsáhlé biografické románové kronice ''Komedie plná lásky'' (v několika vydáních, první 1954, v roce 1959 německy).