Wikipedie

Slepé rameno (České Budějovice): Porovnání verzí

Slepé rameno v centru Českých Budějovic
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
založení článku
(Žádný rozdíl)

Verze z 30. 5. 2020, 23:44

Slepé rameno (též označované jako Slepé rameno Malše nebo Slepé rameno Vltavy) je uměle zaslepené říční koryto související se soutokem řek Malše a Vltava v Českých Budějovicích. Až do roku 1930 jím protékala Vltava. Pravý břeh tvoří Zátkovo nábřeží s historickými hradebními prvky, levé Sokolský ostrov. Břehy spojuje lávka navazující na průchod Solní brankou v místě nazývaném Na Vraždě.[1]

Slepé rameno
Slepé rameno od Předního mlýna
Slepé rameno od Předního mlýna
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresČeské Budějovice
městoČeské Budějovice
Slepé rameno
Slepé rameno
Zeměpisné souřadnice48°58′29″ s. š., 14°28′17″ v. d.
Rozměry
Rok1930
Délka365 m
Ostatní
Typříční rameno
Nadm. výška381 m n. m.
Přítok vodyVltava / Malše
Odtok vodyMlýnská stoka
OstrovySokolský ostrov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Změny v tocích řek

Od středověku bylo současné rameno Vltavy v oblasti mezi jižním cípem Sokolského ostrova a parkem Dlouhá louka (sportovní halou) přepaženo jezem (u Kapucínské valchy, dnes domy Stromovka 706/2 a 707/3) a k soutoku Malše s Vltavou docházelo u hradební věže Železná panna. Tudy voda obou řek (od soutoku již Vltava) procházela současným Slepým ramenem podél městského opevnění a kláštera, kde poháněla mlýny a zásobovala další provozy. Toto řešení nebylo ideální z hlediska záplav, neboť jak povodně na Vltavě, tak i povodně na Malši, měly kvůli spojení řek do společného koryta těsně před hradbami za následek zaplavení města. Historické záznamy uvádí více než 25 velkých povodní, z toho je ve třinácti případech zmiňováno užití loděk k dopravě po městě.[2] Definitivním impulzem pro úpravu soutoku se staly extrémní povodně v letech 1888 a 1890 (Vltava průtok 810 m³/s, Malše 424 m³/s).[3][2] Přípravu nové regulace ale odložila první světová válka. Další povodeň v roce 1925 urychlila provedení nového regulačního projektu z roku 1923, který byl realizován v letech 1927–1931. Stávajícím Slepým ramenem přestala Vltava téct v roce 1930.[3]

 
Průčelí gymnázia Česká bylo orientována podle Hackova regulačního plánu směrem do nerealizované ulice

První záměr regulace

Plán regulace z roku 1896 počítal s napřímením (dosud existujícího) meandru Vltavy mezi současným zimním stadionem a sportovní halou a vedením toku Malše přes část Sokolského ostrova, čímž by se oproti současnému stavu soutok posunul zhruba o 200 metrů dále po proudu. Koryto v oblasti dnešního Slepého ramene mělo zcela zaniknout. S ohledem na Hackův regulační plán města se počítalo s jeho zavezením a výstavbou luxusní čtvrti či ulice v této lokalitě. Dochovaným dokladem tohoto nerealizovaného záměru je orientace průčelí budovy gymnázia Česká směrem na nábřeží, kde architektonický návrh počítal s ulicí.[3] Proti záměru se postavili majitelé domů, pozemků a Klub za staré Budějovice. Společně požadovali zachování řeky. V důsledku toho došlo k přepracování plánu.[4] Vznik Slepého ramene byl kompromisním řešením.

Realizovaný záměr regulace

 
Oblast původního soutoku u Železné panny

Během regulace 1927–1931[4] se soutok přesunul do oblasti mezi jižní cíp Sokolského ostrova a současnou sportovní halu. Těsně před soutokem obou řek vznikl násep v podobě špičatého výběžku později nazývaného Na Špici nebo Na Cípu, kde (záměrem roku 1928 založené Jihočeské astronomické společnosti) došlo ke stavbě v roce 1937 otevřené hvězdárny.[5] Původní rameno řeky vedoucí podél hradeb bylo před budovou Předního mlýna zaslepeno širokou zemní hrází, kterou probíhá technický proplach[3] v podobě litinového potrubí s uzávěrem.[4] Pokračující část původního koryta byla upravena a odvádí vodu Mlýnské stoky do současného koryta Vltavy. Z jezu, který vzdouval vodu pro mlýny, se stala část levého břehu slepého ramene (u atletického stadionu).[4] V srpnu 1930 zanikl jez u Valchy, v důsledku čehož přestala korytem stávajícího Slepého ramene proudit voda Vltavy, která poklesla o 1,5 metru.[3] 12. listopadu 1930 byly spuštěny bubny Jiráskova jezu, čímž došlo ke vzdutí hladiny na současnou úroveň a souvisejícímu napuštění Slepého ramene vodou Malše.[3]

Využití

Před zaslepením

Lokace města byla vytyčena u soutoku řek, které sloužily jako přírodní bariéra a zvyšovaly obranyschopnost města. Krátce po jeho založení byl (u konce současného Slepého ramene) při pravém břehu Vltavy založen Dvorní neboli Přední mlýn (budova posledního mlýna v tomto místě existuje dosud jako hotel Budweis) a později (na levém břehu) Malý mlýn. Za nimi stál ještě tzv. Zadní mlýn, ale ten poháněla voda Mlýnské stoky. Řeku dále využívala solnice v České ulici (založená 1564), která měla pro účel vykládky vlastní přístup k vodě.[6] V roce 1899 byla nad jezem Předního mlýna zřízena sokolská plovárna.[4] Břehy se využívaly k bělení prádla.[7] V době voroplavby sloužil úsek za klášterem k parkování vorů. Cesta do Prahy trvala 45 hodin a přes zemské nařízení z roku 1890, že se na vorech smí převážet pouze dřevo a produkty z něj vyrobené, bylo touto cestou v roce 1908 do Prahy dovezeno 6 028 620 vajec, 345 hus, 508 kachen, 212 slepic, 465 zajíců a kůzlat, 6180 kuřat, 73 metrických centů másla a 72 metrických centů brambor.[8]

Po zaslepení

 
Slepé rameno s Eliškou

Před rokem 1946 vzniklo na Slepém rameni přírodní kluziště HC Stadionu s tribunami pro 2000 diváků a nabídkou občerstvení (například pečené kaštany).[3] Po roce 1990 se plánovaly různé akce a atrakce jako umělecká kována, obnova zaniklé Rybářské brány nebo zvedací most na Sokolský ostrov. Nebyly realizované.[3] Vzniklo pouze přístaviště Sokolský ostrov. Roku 2012 byla do Slepého ramena v rámci akce Umění ve městě instalována chobotnice Eliška. Roku 2019 začalo město odstraňovat zábradlí na pravém břehu ramene. Tento krok odůvodňovalo zájmem lidí, kteří pro odstranění vyslovili v městské anketě. Podle ankety připravené zpravodajským portálem iDNES však s odstraněním zábradlí většina hlasujících nesouhlasila.[9][10]

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ E15.cz. Na Vraždě je ouzko, na Číně roste mrkev a U Špačků bydleli vrabci. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 2011-02-23 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b HEŘMAN, Jiří; PLETZER, Karel; KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - povodně [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Slepé rameno před deseti lety. Budějcká drbna [online]. 2017-09-14 [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Slepé rameno [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 111 s. ISBN 80-903636-2-8. Kapitola Hvězdárna, s. 37. 
  6. ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Solní branka. Budějcká drbna [online]. 2018-12-20 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Za klášterem se bílilo prádlo a řeku sjížděli voraři. Budějcká drbna [online]. 2018-02-01 [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: O nakloněné lípě našinec ví, ale i tak přibylo boulí. Budějcká drbna [online]. 2017-03-02 [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ BARTOŠ, Jakub. V Budějovicích odstraňují zábradlí u řeky. Skončí to průšvihem, varuje rybář. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2019-07-22 [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ BARTOŠ, Jakub. Zábradlí od Malše v Budějovicích může zmizet, zatím u Biskupské zahrady. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2019-06-07 [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  Obrázky, zvuky či videa k tématu Slepé rameno v Českých Budějovicích na Wikimedia Commons

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slepé_rameno_(České_Budějovice)&oldid=18570484“