Učení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 88.208.81.43 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jvs
značka: rychlé vrácení zpět
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{Možná hledáte|učení jakožto [[Nauka|nauku]] nebo učení jakožto [[Vysoká škola|vysokou školu]]}}
 
'''Učení''' je proces získávání a předávání [[zkušenost]]í, [[návyk]]ů, dovedností, [[znalost]]í, hodnot a podobně. Učením se u lidí i u některých živočichů rozvíjejí a proměňují vrozené schopnosti a vzorce [[chování]], takže může vzniknout i předávaná ([[Tradice|tradovaná]]) [[kultura]], odlišná v různých společnostech. Učení je tak na jedné straně součástí individuálního [[dospívání]], výchovy a [[vzdělávání]], na druhé straně reprodukce kultury. Učením se zabývá celá řada věd: [[etologie]], [[psychologie]], [[pedagogika]], [[antropologie]], [[filosofie]] a [[sociologie]] výchovy, neurovědy a další. V širším a metaforickém slova smyslu lze hovořit i o strojích,[[strojové kteréučení|strojovém seučení]]. učí,Stroje musel je však k tomu někdo naprogramovat.
 
[[Soubor:Classroom in India.jpg|náhled| upright=1.6| Třída v [[Bangalore]] {{Malé|([[Indie]])}} ]]
Řádek 11:
* formalizované učení a vzdělávání v [[Instituce|institucích]] ([[učitel]], [[škola]]).
 
Samovolné učení (se) jako nabývání zkušeností se vyskytuje i u mnoha [[Živočichové|živočichů]], u některých i učení jako předávání [[zvyk]]lostí a zkušeností. Teprve v diferencovanějších a složitějších společnostech nestačí předávání v rodině a vzniká potřeba [[učitel]]e. Už ve [[starověk]]u vznikaly školy, ale teprve ve městech pozdního [[středověk]]u vznikla potřeba, aby soustavným vzděláváním prošli pokud možno všichni. Povinné a soustavné školní vzdělávání zavedly absolutistické vlády v průběhu [[novověk]]u. Ovšem spontánní pasivní učení pozorováním je také stále důležité.<ref>https://medicalxpress.com/news/2020-05-vision-world-childhood-affects-rest.html - Vision: Observing the world during childhood affects the rest of life</ref>
 
Proces učení jako cílevědomého předávání neobyčejně usnadnil a urychlil šíření kulturních a společenských zkušeností včetně novinek. Jednotlivci šetří čas a energii, které by jinak musel vložit do vlastních pokusů, a šetří mu tak i množství nebezpečných omylů. Na druhé straně zajišťuje alespoň minimální shodu uvnitř společnosti (jazyk, pravidla chování, základní představy o sobě a o světě) a umožňuje tak komunikaci i spolupráci. Díky učení jako soustavnému předávání se velmi urychlil také kulturní a společenský vývoj moderních společností, včetně věd a technologií.<ref>Richerson - Boyd, ''V genech není všechno''.</ref>