Wikipedista:Khamul1/Pískoviště/3: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upřes, ref
ref, styl
Řádek 354:
 
[[Soubor:Jan_Jesenius.jpg|náhled|upright|vlevo|Jan Jesenský]]
Kepler v Benátkách Tychonovi předložil spis ''Rozvaha pobytu v Čechách'', v němž uváděl podmínky, za jakých je ochoten u Braha přijmout trvalé zaměstnání. Velkou roli v nich hráli zejména rodinné otázky.<ref>Horský (1980), s. 126−128.</ref> Dne 5. dubna Kepler s Tychonem ohledně těchto podmínek zahájili jednání. Za prostředníka si vybrali lékaře [[Ján Jesenský|Jan Jesenského]].<ref>Caspar, s. 104−106.</ref> Brahe většinu Keplerových požadavků schválil. Byl sice ochoten Keplerově rodině v Benátkách zařídit oddělené ubytování, na druhou stranu Johannovi ale nemohl přislíbit trvalý plat. Začal ohledně Keplerovy mzdy proto jednat se samotným císařem. Ještě téhož dne mezi Brahem a Keplerem však došlo k závažné hádce.<ref>Fergusonová, s. 282−283.</ref> v jejíž důsledku se Kepler druhého dne v doprovodu Jesenského okamžitě vydal zpět do Štýrska. Tycho se pokusil o smír, jenže cholerický a zbrklý Kepler mu ze Štýrského Hradce zaslal urážlivý a vulgární dopis. Když se Tychonovi posléze omluvil, císařský matematik mu opět odpustil. Oba muži se tehdy konečně domluvili na podmínkách Johannova zaměstnání − Kepler se měl na povolání císaře spolu s rodinou odebrat do Čech, aniž by přestal pobírat plat štýrského zemského matematika, z něhož polovinu bude hradit Rudolf II.<ref>Caspar, s. 106−108.</ref><ref>Connor, s. 133−135.</ref>
 
=== Odchod ze Štýrska a první měsíce v Praze (1600−1601) ===
Keplerova žádost o uvolnění k práci v Praze se u štýrských představitelů setkala s odmítnutím. Keplerovi naopak doporučili, aby začal studovat medicínu. Selhal rovněž Keplerův pokus stát se matematikem na dvoře arcivévody Ferdinanda II. Dne 2. srpna 1600 Ferdinand ze Štýrského Hradce definitivně vykázal všechny protestanty, kteří odmítli konvertovat ke katolictví, mezi něž patřil i Kepler. Do čtyřiceti pěti dnů město musel navždy opustit. Čekání na vypršení této lhůty si krátil výzkumy [[Zatmění Slunce|zatmění Slunce]] a lunárních jevů, které se později staly základem jeho díla ''[[Astronomiae Pars Optica]]''.<ref>Caspar, s. 108−112.</ref><ref>Connor, s. 135−139.</ref> Dohoda se císařem Rudolfem sice byla zmařena, ale i přesto Tycho Keplera opět pozval do BenátekČech. Koncem září Keplerovy opožděně opustili Štýrský Hradec. Manželku, nevlastní dceru i domácí zařízení Johannes prozatímně ponechal v [[Linec|Linci]] a sám pokračoval do Prahy. Poté, co se konečně ukázalo, že se Kepler nemůže stát profesorem v Tübingenu, do Prahy převezl i svou rodinu. Na cestě do Lince Kepler dostal vysokou horečku, která ho poté s přestávkami trápila téměř ještě rok. V Praze se Keplerových ujal laskavý baron Hoffman.<ref>Fergusonová, s. 287−291.</ref> Odchodem ze Štýrského Hradce začala nejdůležitější etapa Keplerova života.<ref>Caspar, s. 96−97.</ref>
 
[[Soubor:Tycho Brahe.jpg|náhled|Překreslený Braheho náhrobek v [[Kostel Matky Boží před Týnem|Týnském chrámu]]]]
Odchodem ze Štýrského Hradce začala nejdůležitější etapa Keplerova života.<ref>Caspar, s. 96−97.</ref>
Ke konci října 1600 nemocný Kepler nastoupil do práce k Tychonovi, jehož Rudolf II. nedávno přinutil se z Benátek odstěhovat do Prahy. VěnovalKepler se tenkrát musel Věnovat sepisování již zmíněného ''Sporu mezi Tychonem a Ursem kvůli Hypotézám'', který Kepler nakonec ale nikdy nedokončil, kvůli čemuž vyšel až roku 1858. Jedná se o prvotřídní analýzu vědecké metodologie. Ačkoli Rudolf II. Keplerovi na plat nakonec kývl, peněz se Johannovi stále nedostávalo, pročež jeho rodina v Praze žila velmi chudě.<ref>Fergusonová, s. 291−299.</ref> Situaci mu příliš nezlepšilo ani to, že se s rodinou nastěhoval do nového Brahova příbytku − takzvaného Kurzova domu čp. 76 na [[Nový Svět (Hradčany)|Novém Světě]] na [[Hradčany|Hradčanech]].<ref>Horský (1980), s. 130−131.</ref>
 
V dubnu 1601 Kepler na čas odcestoval zpět do Štýrského Hradce, aby se zde pokusil zachránit manželčino dědictví po otci, který nedávno zemřel. Do Čech se ovšem vracelvrátil s nepořízenou.
Ke konci října 1600 nemocný Kepler nastoupil do práce k Tychonovi, jehož Rudolf II. nedávno přinutil se z Benátek odstěhovat do Prahy. Věnoval se sepisování již zmíněného ''Sporu mezi Tychonem a Ursem kvůli Hypotézám'', který Kepler nakonec ale nikdy nedokončil, kvůli čemuž vyšel až roku 1858. Jedná se o prvotřídní analýzu vědecké metodologie. Ačkoli Rudolf Keplerovi na plat nakonec kývl, peněz se Johannovi stále nedostávalo, pročež jeho rodina v Praze žila velmi chudě.<ref>Fergusonová, s. 291−299.</ref> Situaci mu příliš nezlepšilo ani to, že se s rodinou nastěhoval do nového Brahova příbytku − takzvaného Kurzova domu čp. 76 na [[Nový Svět (Hradčany)|Novém Světě]] na [[Hradčany|Hradčanech]].<ref>Horský (1980), s. 130−131.</ref>
 
V dubnu 1601 Kepler na čas odcestoval zpět do Štýrského Hradce, aby se zde pokusil zachránit manželčino dědictví po otci, který nedávno zemřel. Do Čech se ovšem vracel s nepořízenou.
 
=== Císařským matematikem ===