Pestřenky: Porovnání verzí

'''Pestřenky''', někdy lidově nazývané '''''vosičky''''' nebo '''''vosíci''''' (tento název je však lepší nepoužívat, aby nedocházelo k záměně s blanokřídlým hmyzem rodu ''Polistes''), jsou příslušníci [[dvoukřídlí|dvoukřídlého hmyzu]], čeledi '''pestřenkovití''' (Syrphidae). Dospělí jedinci se živí [[nektar]]em a [[pyl]]em kvetoucích [[Vyšší dvouděložné|rostlin]], jejich [[Larva|larvy]] mají poměrně rozmanité potravní strategie. Larvy druhů z podčeledí [[Syrphinae]] a [[Pipizinae]] jsou dravé a živí se [[mšice]]mi, [[třásněnka]]mi a dalším drobným [[hmyz]]em [[Parazitismus|parazitujícím]] na rostlinách. Larvy většiny zástupců z podčeledi [[Eristalinae]] se živí rozpadajícími se rostlinnými i živočišnými zbytky v [[Půda|půdě]] či ve vodě, některé druhy z této skupiny jsou [[Býložravec|herbivorní]]. Pestřenky z podčeledi [[Microdontinae]] mají [[myrmekofilní]] larvy.<br />

Bylo popsáno na 6000 [[Druh (biologie)|druhů]] v 200 [[Rod (biologie)|rodech]]. Pestřenky jsou běžné po celém světě na všech kontinentech kromě [[Antarktida|Antarktidy]]. Pestřenky jsou charakteristické svým letem (rychlým, trhavým) i vznášením se na místě a rovněž svými [[mimikry]]. Mnohé druhy pestřenek se nápadně podobají jiným zástupcům [[hmyz]]u, zejména [[Aculeata|žahadlovým blanokřídlým]], např. [[vosa|vosám]] (podle nichž získaly své lidové označení), [[včela|včelám]] či [[čmelák]]ům. Na rozdíl od druhů, které napodobují, však nejsou nebezpečné: nejenže jako zástupce [[dvoukřídlí|dvoukřídlého hmyzu]] nemají [[žihadlo]], ale ani [[ústní ústrojí]] není uzpůsobeno k bodání nebo kousání, jedná se o tzv. [[ústní ústrojí lízavě-sací]], jako má např. [[moucha domácí]]. <br />