Králíky: Porovnání verzí

Přidáno 47 bajtů ,  před 1 rokem
m (Robot: standardizace infoboxu; kosmetické úpravy)
Rodu [[Althannové|Althannů]] patřily Králíky třista let (1650–1945)<ref>''Velkostatek Králíky 1654–1946''; Státní oblastní archiv Zámrsk, 1969 [https://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/files/2014/02/0556_Velkostatek-Kr%C3%A1l%C3%ADky-1654-1946_NAD_346_svazek-I.-%C3%BAvod-inv.-%C4%8D.-1-1044.pdf dostupné online]</ref>, v roce 1653 bylo přikoupeno panství [[Mezilesí (Polsko)|Mezilesí]] (Mittelwalde) v sousedním [[Kladské hrabství|Kladsku]], závětí Michaela Ferdinanda z Althannu byl z tohoto majetku na pomezí Čech a Polska vytvořen [[Svěřenství|fideikomis]] (1657). V roce 1708 vyhořelo celé město i se zámkem. Zámek již nebyl obnoven a pozemky na jeho místě prodal tehdejší majitel panství Michael Václav z Althannu (1668–1738) městu. Během 17. století došlo k útlumu těžby drahých kovů a obyvatelstvo našlo novou obživu v tkalcovství, časem dosáhlo významu také řezbářství a varhanářství. Rostoucí význam Králík podpořil místní rodák, [[Seznam královéhradeckých biskupů|královéhradecký biskup]] [[Tobiáš Jan Becker]] (1649–1710), který nad městem na přelomu 17. a 18. století vybudoval poutní místo s klášterem [[Hora Matky Boží]]. Po [[Války o rakouské dědictví|válce o rakouské dědictví]] připadlo Kladsko [[Pruské království|Prusku]] a majetek Althannů se tak ocitl na území dvou států. Z Kladska se do Králík přestěhovala řada lidí a počet obyvatel stoupl na více než 2 000. V roce 1850 byl v Králíkách zřízen okresní soud, berní úřad a pozemkový úřad. Železniční spojení bylo navázáno v roce 1899 na již existujicí trať [[Hanušovice]]–[[Hradec Králové]]. Během 19. století došlo k výraznému rozvoji textilního průmyslu, nejvýznamnější podnikatelskou rodinou byli Rotterové, z níž [[Ferdinand Rotter starší|Ferdinand Amand I.]] (1808–1867) a [[Ferdinand Rotter|Ferdinand Amand II.]] (1831–1907) zastávali úřad starosty Králík a oba byli také poslanci českého zemského sněmu<ref>''Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska''; Ostrava, Ostravská univerzita, 2003, s. 401–402 ISBN 80-7042-612-8</ref>. Významnou osobností města byl obchodník Johann Kretschmer (1839–1924), který byl králickým starostou více než třicet let (1885–1918), zasloužil se o zřízení vodovodu, plynárny a školy. Kromě vzniku továren zůstával důležitým podnikatelským subjektem nadále i velkostatek Althannů, jimž před [[Pozemková reforma v Československu|první pozemkovou reformou]] patřilo přes 3 200 hektarů půdy, převážně lesů<ref>''Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Köingreiche Böhmen'', Praha, 1891, s. 20–21 [https://archive.org/details/topographischst01procgoog/page/n34 dostupné online]</ref>.
 
Za [[První republika|první republiky]] bylo v okolí města vybudováno opevnění, které nakonec v důsledku [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] nebylo využito. Krátce po záboru [[Sudety|Sudet]] navštívil Králíky [[Adolf Hitler]] (5. prosince 1938), správou města byl pověřen činitel [[Sudetoněmecká strana|SDP]] Rudolf Poppe, který zůstal starostou až do května 1945, kdy spáchal sebevraždu<ref>KLEIN, Pavel: ''Okupace Králicka v období let 1938–1945'' (bakalářská práce); Olomouc, Univerzita Palackého, 2013 [https://theses.cz/id/mk1jzv/00149285-900397920.pdf dostupné online]</ref>. V Králíkách převažovalo německé obyvatelstvo, které bylo po roce 1945 [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuto]]<ref>PAVLOVÁ, Monika: ''Odsun Němců z Králicka po druhé světové válce'' (bakalářská práce); Brno, Masarykova univerzita, 2007 [https://is.muni.cz/th/152534/pedf_b/getAttachment.txt dostupné online]</ref>, oblast byla ale na rozdíl od jiných míst v Sudetech brzy dosídlena českým obyvatelstvem. Na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] byl v roce 1945 zestátněn i majetek Althannů, kteří ztratili i majetek v sousedním německém Slezsku, které po válce připadlo Polsku. Znárodněn byl také textilní průmysl, který přešel pod národní podnik Hedva. Od roku 1960 patřily Králíky do okresu [[Ústí nad Orlicí]], teprve v roce 1991 dosáhl počet obyvatel stavu před [[První světová válka|první světovou válkou]]. V roce 1990 bylo dochované centrum města prohlášeno [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
 
== Pamětihodnosti ==
Neregistrovaný uživatel