Motorový vůz M 290.0: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m velké písmeno |
Poznámka k typu brzdy – stále se objevují tvrzení, že byly kotoučové značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 88:
| datum vydání = 2001-06-24
| url archivu =
}}</ref><ref name=":56" /><ref name="Poznámka02" group="pozn.">Dosud se lze v médiích i některých starších informačních zdrojích setkat s mylným tvrzením, že brzdy ''Slovenské strely'' byly kotoučové. Přestože konstrukce brzdy nebyla typická, v podstatě odpovídala brzdě bubnové, kterou se ve 30. letech běžně vybavovaly podobné motorové vozy zahraničních výrobců. Od standardního provedení se tatrovácké řešení lišilo pouze tím, že roli bubnu plnilo samotné kolo.
}}</ref><ref name=":56" /> Jízdní plochy kol měly nezvyklou kuželovitost 1 : 40 a 1 : 20.<ref name=":5" /> Nový tvar kol spolu s rozvorem podvozku napomáhal ke klidnému chodu vozidla.<ref name=":56">{{Citace monografie▼
▲
| příjmení = Bek
| jméno = Jindřich
Řádek 101 ⟶ 103:
| strany =
| isbn =
}}</ref>
[[Podvozek (železnice)#Vypružení|Vypružení náprav]] (tzv. primární vypružení) zajišťovala u každého kola dvojice obrácených listových [[Pružina|pružnic]], které se jedním koncem opíraly o rám podvozku a druhým o ložiska na nápravách. Skříň byla na podvozcích uložena pomocí postranních kluznic vypružených (sekundární vypružení) vždy dvěma šroubovými pružinami.<ref name=":5" />
Řádek 154 ⟶ 158:
| strany =
| isbn =
}}</ref> a při 1360 [[Otáčky za minutu|ot/min]] dosahovaly výkonu 165 [[Koňská síla|koní]] (121 kW).<ref name=":5" /><ref name="
Jako palivo se používala lihobenzínová směs. Dvě nádrže v čelech vozů (umístěné po levé straně sedadla strojvůdce<ref name=":54" />) měly objem 220 l a oddíl rezervní nádrže o objemu 30 l.<ref name=":10">{{Citace elektronické monografie
Řádek 324 ⟶ 328:
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-12-07
}}</ref> Na ''Slovenské strele'' byl znak pojat více reprezentativně – v podstatně větší velikosti zdobil čela vozů. Oproti tehdy běžnému provedení byl doplněn o písmena ČSD a namísto tradiční mosazi či bronzu odlit z [[Elektron (slitina hořčíku)|elektronu]] – velmi lehké [[slitina|slitiny]] [[Hořčík|hořčíku]] a [[Hliník|hliníku]], používané v té době v automobilovém a leteckém průmyslu.<ref name="
Naproti tomu nevýhodou Elektronu byla jeho vysoká hořlavost.</ref>
Řádek 400 ⟶ 404:
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name="
Ve voze se nacházel akumulátor o napětí 12 V a kapacitě 220 Ah, obvody na osvětlení tvořila soustava ERA 24 V.<ref name=":5" />
Řádek 575 ⟶ 579:
| místo = Praha
| vydavatel = Tempo
}}</ref>, 501 v roce 1936<ref name=":32" /> až po 550 v roce 1938, kdy ČSD byly v počtu motorových vozů podle některých autorů dokonce 2. na světě. První příčku držely s 683 motorovými vozy<ref name="
Žádný zdroj také ve srovnání neuvádí jiné země než Československo a Německo. Jak ale naznačují jiné prameny, i železnice v jiných zemích měly počty motorových vozidel srovnatelné.</ref> [[Deutsche Reichsbahn|železnice v Německu]],<ref name=":1" /> které bylo ovšem podstatně větší a lidnatější. Objem provozních výkonů v přepravě osob motorovými vozy ČSD dosáhl před válkou 25 %.<ref name=":21" /> Stinnou stránku bylo, že zmiňovaných pět stovek kusů tvořila vozidla 45 různých řad, což znamenalo velmi nákladnou údržbu.<ref name=":32" />
Řádek 1 382 ⟶ 1 386:
==== Zajištění provozu ====
Vozy ''Slovenské strely'' se v provozu střídaly ob den, tedy vždy jeden z dvojice byl ve službě a druhý čekal v bratislavském depu jako záložní. Posádku vlaku tvořil strojvedoucí, číšník a minimálně v počátcích provozu také průvodčí.<!-- Technet výslovně zmiňuje pouze strojvedoucího a číšníka, ale na prvních fotografiích je posádka tříčlenná a o činnosti průvodčího se zmiňují i některé zdroje. Tyto informace jsou ale pravděpodobně z počátků provozu a lze si představit i to, že to později ČSD optimalizovalo. Přece jen průvodčí měl na starosti oproti jiným vlakům pouze nízký počet cestujících a jízdenky musel kontrolovat za celou dlouhou cestu pouze dvakrát. Pokud se opravdu průvodčí časem vypustil, bylo by zajímavě vědět, kdy k tomu došlo. --> Řízení ''Strely'' bylo považováno za prestižní záležitost<ref name=":16" /> a každý z vozů měl pevně přiřazeného strojvedoucího – vůz 01 řídil pan František Pořádek a vůz 02 pan Varga.<ref name=":1" /><ref name=":11" /> Strojvůdci měli z provozních důvodů zajištěny služební byty v Bratislavě.<ref name=":1" /><ref name=":11" /><ref name="
O provoz bufetu se starala pražská pobočka ''Mezinárodní společnosti lůžkových vozů'' (''[[Compagnie internationale des Wagons-Lits]],'' zkráceně CIWL; známá dnes především jako původní provozovatel [[Orient expres|Orient Expresu]]),<ref name=":26">{{Citace elektronického periodika
|