Motorový vůz M 290.0: Porovnání verzí

}}</ref>

}}</ref> a při 1360&nbsp;[[Otáčky za minutu|ot/min]] dosahovaly výkonu 165&nbsp;[[Koňská síla|koní]] (121&nbsp;kW).<ref name=":5" /><ref name="Poznámka02Poznámka03" group="pozn.">Přestože se dostupné prameny shodují na hodnotě výkonu v koňských silách, hodnoty v kilowattech se různí. Některé zdroje uvádí 121 kW, jiné 123 kW. Záleží, jaká hodnota koňské síly je použita k přepočtu. V historii totiž vznikly dvě základní varianty koňské síly. Rozdíl zapříčinila různá definice velikosti liber a stop, které se měnily s místem používání i s dobou. ''Mechanická koňská síla'' se používá především v Anglii a USA, zatímco v Evropě, Asii a Jižní Americe se používá ''metrická koňská síla''. Tento rozdíl (přibližně 1,4%) je příčinou odlišností při publikování výkonů motorů.</ref>

}}</ref> Na ''Slovenské strele'' byl znak pojat více reprezentativně – v podstatně větší velikosti zdobil čela vozů. Oproti tehdy běžnému provedení byl doplněn o písmena ČSD a namísto tradiční mosazi či bronzu odlit z [[Elektron (slitina hořčíku)|elektronu]] – velmi lehké [[slitina|slitiny]] [[Hořčík|hořčíku]] a [[Hliník|hliníku]], používané v té době v automobilovém a leteckém průmyslu.<ref name="Poznámka03Poznámka04" group="pozn.">Pro srovnání: mosaz má hustotu 8,73 g/cm³, bronz 8,96 g/cm³ a Elektron pouze 1,8 g/cm³.

}}</ref><ref name="Poznámka04Poznámka05" group="pozn.">Kniha Motorové jednotky Ganz u ČSD (1) nesprávně uvádí (str. 29), že stolů bylo 9 na každém představku.</ref> V literatuře<ref name=":13" /> se lze setkat se starší verzí výkresů, ve kterých byla kuchyně navržena jako sloučená s přípravnou na jedné straně uličky, naproti přes uličku se nacházela dvojice toalet (nástupní prostory byly plánovány menší a měly se v nich nacházet pouze kotle a skříně na jídelní stoly).

}}</ref>, 501 v roce 1936<ref name=":32" /> až po 550 v roce 1938, kdy ČSD byly v počtu motorových vozů podle některých autorů dokonce 2. na světě. První příčku držely s 683 motorovými vozy<ref name="Poznámka05Poznámka06" group="pozn.">Žádný v tomto odstavci citovaný zdroj neuvádí, zda v případě Německo šlo čistě o motorové vozy, nebo obecně všechna vozidla motorové trakce. Také není patrné, jak a jestli vůbec se do těchto statistik započítávaly vícevozové motorové jednotky. Zda se nepočítaly vůbec, nebo jako jeden kus, nebo každý článek zvlášť.

Vozy ''Slovenské strely'' se v provozu střídaly ob den, tedy vždy jeden z dvojice byl ve službě a druhý čekal v bratislavském depu jako záložní. Posádku vlaku tvořil strojvedoucí, číšník a minimálně v počátcích provozu také průvodčí.<!-- Technet výslovně zmiňuje pouze strojvedoucího a číšníka, ale na prvních fotografiích je posádka tříčlenná a o činnosti průvodčího se zmiňují i některé zdroje. Tyto informace jsou ale pravděpodobně z počátků provozu a lze si představit i to, že to později ČSD optimalizovalo. Přece jen průvodčí měl na starosti oproti jiným vlakům pouze nízký počet cestujících a jízdenky musel kontrolovat za celou dlouhou cestu pouze dvakrát. Pokud se opravdu průvodčí časem vypustil, bylo by zajímavě vědět, kdy k tomu došlo. --> Řízení ''Strely'' bylo považováno za prestižní záležitost<ref name=":16" /> a každý z vozů měl pevně přiřazeného strojvedoucího – vůz 01 řídil pan František Pořádek a vůz 02 pan Varga.<ref name=":1" /><ref name=":11" /> Strojvůdci měli z provozních důvodů zajištěny služební byty v Bratislavě.<ref name=":1" /><ref name=":11" /><ref name="Poznámka06Poznámka07" group="pozn.">Železničář 16/1986 zmiňuje, že pánové Pořádek i Varga byli Bratislavané a u Pořádka navíc, že v souvislosti se Slovenskou strelou přesídlil do Prahy.</ref> Jako strojvedoucí na ''Strele'' od roku 1936 působil údajně také [[Jan Vella]],<ref name="Poznámka07" group="pozn.">Vellu jako strojvedoucího uvádějí pouze zdroje vztahující se k němu. Zdroje vztahující se ke ''Slovenské strele'' uvádějí pouze pány Pořádka a Vargu.</ref> pozdější [[Československé perutě v RAF|československý pilot RAF]].<ref name=":69" />