Verze z 6. 7. 2018, 08:17 editovat David Sedlecký (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 24 605 editací m typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 5. 2020, 21:47 editovat zrušit editaci Parky (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 961 editací m oprava linku značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 24: V roce [[1928]], již jako předseda konzervativně-nacionálně-katolické frakce v [[Říšský sněm (instituce)\|říšském sněmu]], podporoval [[Druhá vláda Hermanna Müllera\|Müllerovu druhou vládu]], která vládla ve formě velké koalice ([[Sociálnědemokratická strana Německa\|SPD]], [[Německá lidová strana (Německo)\|DVP]], [[Německá demokratická strana\|DDP]], [[Deutsche Zentrumspartei\|Centrum]] a [[Bavorská lidová strana\|BVP]]). Ta se však roku [[1930]] rozpadla Brüning byl posledním kancléřem [[Výmarská republika\|Výmarské republiky]], jehož vláda měla demokratické základy. Jeho tzv. „Brüningův systém“ se opíral o tzv. „[[Článek 48 ~~(Výmarská~~Výmarské ~~ústava)~~ústavy\|nouzové nařízení]]“ („Notverordnung“, též „článek 48“) říšského prezidenta [[Paul von Hindenburg]]a, které tak nahradilo stávající legislativu říšského sněmu, jelikož prezidentu umožňovalo v určitých případech schvalovat některá nařízení bez souhlasu říšského sněmu. V květnu [[1932]] Brüning ve funkci kancléře skončil, jelikož jeho vláda byla prakticky neustále odkázána na toleranci opoziční [[Sociálnědemokratická strana Německa\|SPD]] ve sněmu. Ještě krátce předtím se též Brüning úspěšně zasadil o Hindenburgovo znovuzvolení do funkce prezidenta. Jedním z jeho cílů bylo skoncovat s německým závazkem o plnění válečných reparací, ten byl dosažen až krátce po jeho odstoupení.

Heinrich Brüning: Porovnání verzí