Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje: Porovnání verzí

Kostel původně neměl věže, pouze nad křížem příčné a podélné lodě byla malá [[zvonice]]. V [[16. století]] zde nechal opat [[Ekard ze Schwoben]] vybudovat mohutnou věž se třemi [[Renesance|renesančními]] [[Báň (střecha)|báněmi]]. V průběhu barokní přestavby renesanční věž nahrazena barokní kupolí s nízkou [[Lucerna (architektura)|lucernou]] nad střechou. Nástěnným malbám na celé ploše kupole dominují postavy zakladatelů kláštera, moravského markraběte [[Vladislav Jindřich|Vladislava Jindřicha]] a jeho bratra [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I]]. V pendativech jsou zobrazeny učitelé církve [[Svatý Augustin|sv. Augustin]], [[Svatý Ambrož|sv. Ambrož]], [[Svatý Jeroným|sv. Jeroným]] a [[Řehoř I. Veliký|Řehoř Veliký]].
 
====<big>Chórové lavice</big>====
Ty dnešní jsou jen částí většího celku z přelomu 17. a 18. století. Lavice pro opata a [[převor]]a, stojící původně u hlavního oltáře byla po zrušení kláštera [[1784]] odstraněna a zničena. Dochované lavice jsou řešeny jako dva symetrické protilehlé celky, kryjící dvě arkády barokních postranních kaplí, které z&nbsp;tohoto důvodu nemají oltáře. Jde o&nbsp;dílo neznámého umělce, nepochybuje se ale o&nbsp;jeho domácím původu, o&nbsp;čemž svědčí zejména [[ornament]]ální výzdoba, čerpající náměty z&nbsp;domácího prostředí polí, [[Vinice|vinic]], zahrad, luk a lesů. Barokní architektura lavic nese v&nbsp;nikách 60 soch světců a andělů.
 
3

editace