Přírodní národy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Crinkly.sun přesunul stránku Přírodní národy na Čtvrtý svět s výměnou přesměrování: kvůli oddělení od přírodních národů značka: nové přesměrování |
stránka místo přesměrování značka: zrušeno přesměrování |
||
Řádek 1:
'''Přírodní národy''' je označení pro národy jež jsou chápány jako protiklad národů [[Civilizace|civilizovaných]], též označované jako národy primitivní, tradiční, exotické, mimoevropské, archaické, neznalé písma či nehistorické. Termín se do jisté míry překrývá s výrazy [[domorodci]] nebo [[čtvrtý svět]], případně pejorativními označeními jako [[divošství|divoši]] či [[Barbar|barbaři]]. Koncept přírodního národa se počal vyvíjet s evropským [[Objevení Ameriky|objevem Ameriky]] v [[Raný novověk|raném novověku]] a na důležitosti nabyl v [[19. století]] jako vyjádření opozice mezi přírodou a civilizací či kulturou a mezi původním a umělým. Čeština převzala termín přírodní národy z [[Němčina|německého]] ''Naturvölker'' a poprvé byl užit [[Josef Čapek|Josefem Čapkem]] v roce [[1938]] v jeho díle ''Umění přírodních národů''.<ref name="Ekonom">{{Citace monografie
| příjmení = Justoň
| jméno = Zdeněk
| titul = Ekonomie přírodních národů
| vydavatel = Dauphin
| místo =
| rok = 2012
| strany = 12-15
| isbn = 978-80-7272-419-2
}}</ref> Na počátku 21. století lze takzvané přírodní národy nalézt jen na několika místech planety: v [[Amazonie|Amazonii]], na [[Nová Guinea|Nové Guineii]] a v některých částech [[Afrika|Afriky]] a [[Austrálie]].<ref name="Přírodní">{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Justoň
| jméno1 = Zdeněk
| odkaz na autora =
| titul = Přírodní národy
| url = https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/N%C3%A1rody_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 26.5.2020
| vydavatel = Sociologická encyklopedie
| jazyk =
}}</ref>
[[Antropologie]] na počátku 21. století jej však už neužívá a hledání národů nedotčených civilizací či kulturou již vzdala, jelikož mezi původním a umělým není zpravidla možné odlišit. Přesto antropolog Zdeněk Justoň definuje přírodní národy následujícími třemi rysy, přičemž mezi ně zahrnuje [[Lovci a sběrači|lovce a sběrače]] i původní zemědělce provozující [[kopaničářství]]:<ref name="Ekonom"/>
* jejich schopnosti zásahu do přírodního prostředí jsou natolik omezené že jejich sociální formy a ekonomické chování ve velké míře předurčováno
* možnosti akumulace statků jsou natolik omezené že jejich společnost je ekonomicky rovnostářská
* výrobní vztahy závisejí na příbuzenských vztazích či jsou s nimi totožné.
Antropolog [[Claude Lévi-Strauss]] poukazoval na důvěrnou obeznámenost s jejich přírodním prostředním a velkou pozornost jež mu věnují.<ref name="Přírodní"/>
Koncept přírodních a kulturních národů odmítal [[Marxismus|marxistický]] etnolog [[Otakar Nahodil]], jež poukazoval na fakt že všechny národy mají nějakou formu kultury. Tento pojem podle jeho názoru sloužil k ospravedlnění [[Rasismus|rasismu]] a [[Kolonialismus|kolonialismu]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lips
| jméno = Julius
| odkaz na autora = Julius Lips
| titul = O původu věcí
| vydavatel = Orbis
| místo = Praha
| rok = 1960
| strany = 278
| isbn =
}}</ref> V marxistickém diskursu se namísto toho mluví o [[Prvobytně pospolná společnost|prvobytně pospolné společnosti]].
== Reference ==
<references/>
[[Kategorie:Národy a etnika]]
[[Kategorie:Příroda]]
| |||