| začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu -->
| commonscat =
| wikicitáty =
}}
[[Církevní titul|Jeho Milost]] P. Mgr. '''Alois Michálek''' ([[14. únor]]a [[1908]] – [[1989]] byl moravský [[římskokatolická církev|římskokatolický]] duchovní, perzekuovaný v době komunistického režimu a kanovník [[Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|Královské stoliční kapituly u sv. Petra a Pavla v Brně]].
== Životopis ==
Na kněze byl vysvěcen v roce 1930. Primiční mši svatou sloužil 13. července téhož roku v Hartvíkovicích.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Přehled událostí ve farnosti od počátku 18. století | url = https://www.farnosthartvikovice.cz/o-nas/| datum přístupu = 2020-05-21 | vydavatel = Farnost Hartvíkovice}|}}</ref> Jako mladý kněz se kromě duchovní správy věnoval literární práci, mj. studiím o obrozeneckém moravském kněžstvu v 19. století. <ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Antikvariát - detail knihy | url = http://www.ztichlaklika.cz/antikvariat/show/michalek-alois-uoast-moravskeho-knezstva-na-narodnim-probuzeni-tiskem-v-letech-1848-1850-zvlastni-otisk-z-revue-archa-roonik-xxv-svazek-1-a-2-id20534| datum přístupu = 2020-05-21 | vydavatel = ztichlaklika.cz}|}}</ref>
Po druhé světové válce si ho nově jmenovaný brněnský sídelní biskup Karel Skoupý vybral jako svého osobního sekretáře. Spolu s dalšími nejbližšími spolupracovníky mu byl oporou v době napjatých vztahů mezi církví a státem po únoru 1948.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Kolouch
| jméno = František
| instituce = Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu
| odkaz na instituci =
| titul = Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu
}}</ref> Biskupským sekretářem byl do roku 1950, kdy byl zatčena v procesu Pácha a spol. odsouzen na 9 let. Soud tehdy kladl A. Michálkovi a dalším obžalovaným za vinu, ''"že se všichni se spojili navzájem, s vysokou církevní hierarchií k pokusu zničit a rozvrátit lidově demokratické zřízení a společenskou a hospodářskou soustavu republiky zaručené ústavou... Spolčili se navzájem, s vysokou církevní hierarchií a s jinými k vyzvídání státního tajemství v úmyslu vyzradit je cizí státní moci a státní tajemství také cizí moci vyzradili".'' <ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Páter Václav Pácha - 100 let, od zatčení k odsouzení | url = http://www.eperuc.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=4086&Itemid=1| datum přístupu = 2020-05-21 | vydavatel = eperuc.cz}|}}</ref>
Po propuštění pracoval 6 let jako jeřábník v Královopolské strojírně v Brně. Působil mimo jiné v [[Římskokatolická farnost Horní Bojanovice|Horních Bojanovicích]] a v [[Římskokatolická farnost Klobouky u Brna|Kloboukách u Brna]].
Později byl jmenován kanovníkem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně. Pohřben je na Ústředním hřbitově v Brně. <ref> {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Davidová
| jméno = Veronika
| instituce = MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra dějepisu
| odkaz na instituci = Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
| titul = Úcta k zemřelým jako projev víry a lásky
V padesátých letech byl vězněn v Leopoldově. Do zdejší věznice byli tehdy také převezeni odsouzení bývalí komunističtí funkcionáři (mj. Artur London, Vavro Hajdu, Josef Smrkovský a Gustáv Husák). Aby je ostatní vězni nešikanovali, často je zařazovali na společnou celu s katolickými duchovními. Spoluvězněm Aloise Michálka byl Gustáv Husák. Když se stal prezidentem, vypravil se za ním na pražský Hrad. Prezident ho poznal, pozval do své kanceláře na kávu. Na Michálkovu žádost o zlepšení postavení církve Československu mu však Husák řekl, že "je moc malý pán na to, aby mohl něco udělat, protože veškerá politika státu vůči církvím je řízena z Moskvy".<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vzpomínka na setkání s Gustavem Husákem | url = http://www.kna.cz/ctenarsky-koutek/vzpominka-na-setkani-s-gustavem-husakem.html| datum přístupu = 2020-05-21 | vydavatel = kna.cz}|}}</ref>