Verze z 26. 5. 2020, 02:13 editovat Podzemnik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 55 680 editací trocha strukturace obrázku anatomie + co kdybychom to zvětšili, ať to jde lépe vidět, přijde mi to celkem důležité pro pochopení textu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 5. 2020, 02:24 editovat zrušit editaci Podzemnik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 55 680 editací →‎Popis: formulace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 132: === Smysly === Základním sršním smyslem je [[zrak]]. ~~Tento hmyz~~Sršeň disponuje velkýma složenýma očima, ~~která~~které sice neumožňují vidět tak ostře jako například člověk, ale na druhou stranu dokáží zaznamenat i zcela nepatrný pohyb. Oči pokrývají zorné pole o úhlu blížícím se 360°. Frekvence [[Nervový vzruch\|nervových vzruchů]] přenášených z oka do mozku dosahuje 200 impulzů za sekundu, což je zhruba osmkrát více než u člověka. [[Barevné spektrum]], které sršeň vnímá, je oproti lidskému rozšířeno o ultrafialové, což je důležité kvůli potravě a rozmnožování.<ref name=":1" /> Důležitým smyslem při vyhledávání potravy je pro sršně [[čich]]. Podobně jako ostatní blanokřídlí dokáže zachytit svými receptory i nepatrné množství aromatických chemických sloučenin zvaných [[estery]] (např. [[methyl-butyrát]] či [[butylacetát\|butyl-acetát]]), vylučovaných zrajícím ovocem. Sršeň má vyvinutý rovněž hmat a sluch. Tykadla samců plní důležitou hmatovou a čichovou funkci při vyhledávání partnerky.<ref name=":1" /> Řádek 164: \| datum přístupu = 2017-08-01 \| datum = 2013-03-18 }}</ref> }}</ref> Populární mýtus tvrdí, že sršni a další vosy jsou vůči vlastnímu jedu imunní. Experimenty se sršni však prokázaly efektivní účinnost jejich jedu vůči jedincům vlastního druhu. Navíc se zjistilo, že poloviční smrtelná dávka (LD 50) byla 4 mg/kg, tedy poměrně nízká.<ref name=":23" /> Při každém bodnutí vypustí sršeň přibližně 0,5 mg kapalného jedu (včela 1,7 mg), což představuje asi 0,17 mg suchého jedu.<ref name="Dieter Kosmeier" /><ref name=":1" /><ref name=":4">Macek 2017, s. 156</ref> Slouží především k usmrcení bránícího se hmyzu, případně k soubojům s jinými sršni, čímž se liší od včelího jedu, který má mít obranný účinek vůči vetřelcům, vesměs obratlovcům, napadajícím včelí hnízdo. Toxicita sršního jedu je přibližně patnáctkrát (údaje se často liší a udávají se čísla v rozmezí od 1,7 po 50krát)<ref name="Dieter Kosmeier" /><ref name=":7">{{Citace periodika▼ ▲~~}}</ref>~~ Populární mýtus tvrdí, že sršni a další vosy jsou vůči vlastnímu jedu imunní. Experimenty se sršni však prokázaly efektivní účinnost jejich jedu vůči jedincům vlastního druhu. Navíc se zjistilo, že poloviční smrtelná dávka (~~LD 50~~LD50) byla 4 mg/kg, tedy poměrně nízká.<ref name=":23" /> Při každém bodnutí vypustí sršeň přibližně 0,5 mg kapalného jedu (včela 1,7 mg), což představuje asi 0,17 mg suchého jedu.<ref name="Dieter Kosmeier" /><ref name=":1" /><ref name=":4">Macek 2017, s. 156</ref> Slouží především k usmrcení bránícího se hmyzu, případně k soubojům s jinými sršni, čímž se liší od včelího jedu, který má mít obranný účinek vůči vetřelcům, vesměs obratlovcům, napadajícím včelí hnízdo. Toxicita sršního jedu je přibližně patnáctkrát (údaje se často liší a udávají se čísla v rozmezí od 1,7 po 50krát)<ref name="Dieter Kosmeier" /><ref name=":7">{{Citace periodika \| příjmení = Hájková \| jméno = Jana Řádek 176 ⟶ 178: \| datum přístupu = 2018-08-24 \| datum = 2011 }}</ref> menší než včelího.<ref name=":1" /> Sršní bodnutí je oproti bodnutí jinými vosami [[bolest]]ivější, protože sršní jed obsahuje větší množství [[Acetylcholin\|acetylcholinu]] (cca 5 %),<ref name="Dieter Kosmeier" /> což je látka, která zprostředkovává přenášení vzruchů v nervové soustavě živočichů. Pro zdravého člověka není nebezpečné ani několikanásobné bodnutí (měl by bez jakýchkoli problémů snést 50 až 100 bodnutí).<ref name=":1" /> Teoreticky smrtelná dávka vosího a sršního jedu je asi 155 bodnutí na 1 kg živé váhy.<ref name=":4" /> Ohroženou skupinou jsou malé děti, starší nemocní lidé a především [[Alergie\|alergici]], u nichž ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí v důsledku [[anafylaktický šok\|anafylaktického šoku]]. Alergie na žihadlo není vrozená, může se vyvinout jen u jedince, který již sršní žihadlo dostal.<ref name=":1" /> Na rozdíl od [[včela\|včely]] může sršeň použít žihadlo opakovaně, neboť není opatřeno zpětnými háčky. Navíc jed dokáže vystřikovat i do vzduchu,<ref name=":18">Archer 2012, s. 68</ref> a to až do vzdálenosti několika desítek centimetrů. Pokud v tomto případě zasáhne oči, funguje jako pepřový sprej.<ref name=":7" /> Jed obsahuje poplašný [[feromon]] ([[2-metyl-3butyn-2ol\|2-metyl-3butyn-2-ol]]), který spouští agresivní reakci ostatních ~~sršní~~sršňů.<ref name=":18" /><ref>{{Citace periodika \| příjmení = Veith \| jméno = H. J.

Sršeň obecná: Porovnání verzí