Josef Dostál (generál): Porovnání verzí

'''Josef Dostál''' ([[6. květen|6. května]] [[1891]] [[Tučín]]<ref name="matrika"/> -– [[13. duben|13. dubna]] [[1945]] [[Lipsko]]) byl československý generál - odbojář, popravený nacisty.

}}</ref>. Po opuštění vojenské služby a funkce na MNO v březnu 1939 obnovil své kontakty v [[Klatovy|Klatovech]], kde působil mezi lety 1930 aža 1936 jako velitel 4. jezdeckého pluku. Účastnil se protinacistického odboje, zatčen gestapem 29.4.1943, v Drážďanech 27.9.1944 odsouzen za velezradu k trestu smrti, v Lipsku 13. 4. 1945 popraven zastřelením v kasárnách Gholis, pohřben v Lipsku na hřbitově Ostfriedhof (památník - oddíl X, 5. skupina, 4. řada, 3. hrob)<ref name =“ostfried“>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> a adresována ''SS'' Gruppenführerovi [[Karl Hermann Frank|K.H.Frankovi]]. V textu se konstatuje, že se zakládají ilegální výbory s řídícími osobami z řad české inteligence. Zásahem bezpečnostní policie (''Staatpolizeileitstelle'') se sídlem v Praze byly zatčeny a dosud zadržovány inkriminované osoby, kdy z celkem 69 osob bylo 5 vysokoškolských učitelů, 4 státní zástupci, 2 ministři, 5 vyšších ministerských úředníků, 2 soudci, 4 zástupci různých firem, lékař, inženýr a architekt. Dále se ve zprávě sděluje, že se zformovaly skupiny z osob bývalého generálního štábu armády, důstojnického sboru a penzionovaných důstojníků. Tito jsou označeni za zvláště nebezpečné přípravou sabotážních akcí. Dále se podrobněji uvádí zadržení dalších 690 osob z odbojových skupin složených z osob nejrůznějších profesí. Rovněž byl zmapován nábor odbojových skupin do zahraničních armád, jmenovitě jednotek ve Francii. <br>Ve zprávě se konstatuje, že je nutné využít veškeré prostředky propagandy k přesvědčení obyvatelstva Protektorátu o prospěšnosti efektivní spolupráce. Listina obsahuje i odkaz na odeslání předmětné zprávy Řískému vedoucímu ''SS'' ([[Heinrich Himmler|H.Himlerovi]]) s datací 20.9.1940. <br>
Je zřejmé, že tato zpráva a další analogické<ref>{{Citace webu

}}</ref> signály vyústily vve jmenování [[Reinhard Heydrich|R. HedrichaHeydricha]] zastupujícím říšským protektorem s určením pacifikovat odboj a zabezpečit fungování ekonomické základny ve prospěch válečného úsilí.

Podrobnější údaje o osudu obětí nacistického režimu povětšinou chybí, nebo již nejsou -– až na výjimky - – dohledatelné. Osobní svědectví těch, kteří válku přežili a podali o tom svědectví, se v čase vytrácejí. V případě tří členů Klatovského NRV se ze zachovaných dokumentů a zejména z výsledků bádání německého historika Dr. Dietera Kürschnera<ref group="p">Dr. Dieter Kürschner (1935-20131935–2013) je autorem rozsáhlých publikací o obětech nacismu v letech 1933-19451933–1945; v německých archivech dohledal dokumenty, zejména v daném kontextu o událostech vražd 13. 4. 1945 v Lipsku a publikoval o nich souhrnné rozbory.</ref> v archivech se podařilo zrekonstruovat jejich životní osudy až do konce války a později až do identifikace jejich hrobů.<ref name="jezek">{{Citace elektronické monografie