Znělost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Asimilace znělosti |
menší doplnění |
||
Řádek 1:
'''Znělost''' je [[fonetika|fonetická]] a [[fonologie|fonologická]] vlastnost [[hláska|hlásek]]. Z [[akustika|akustického]] hlediska se jedná o přítomnost základní [[frekvence]] zvuku (F0), která je dána
Znělost se také někdy označuje pojmem z [[artikulační fonetika|artikulační fonetiky]] jako '''hlasnost''' (podle účasti hlasivek při tvoření).
Nejčastěji je znělost rozlišovacím fonologickým znakem u [[souhláska|souhlásek]], [[samohláska|samohlásky]] jsou ve většině jazyků (včetně [[čeština|češtiny]]) pouze znělé – jen náhodně se mohou vlivem souhláskového okolí vyslovovat nezněle (např. ''i'' ve slově ''architektura''), což není považováno za samostatný [[foném]]. Neznělé samohlásky se vyskytují jen v některých jazycích (např. v [[japonština|japonštině]]).
==Asimilace znělosti==
Výslovnost hlásek, obvykle souhlásek, se může přizpůsobovat jejich okolí. Pro usnadnění artikulace se celá skupina může vyslovovat buď jako znělá, nebo jako neznělá. Toto přizpůsobení se nazývá '''[[asimilace (lingvistika)|asimilace]]''' nebo '''spodoba''' znělosti. V češtině se jedná o charakterický rys výslovnosti tzv. pravých souhlásek .
V zásadě existují 2 typy asimilace znělosti:
Řádek 14 ⟶ 16:
{{IPA3}}
* [[Fonologie češtiny]]
* [[České souhlásky]]
{{Lingvistický pahýl}}
| |||