Nosná raketa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wiki |
|||
Řádek 43:
| style="text-align: right;" | [[2. únor]]a [[2009]] || [[Safir 2]] || {{flagicon|IRN}} [[Semnán]] || [[Omid]]
|}
Většina prvních nosných raket, vyvinutých v druhé polovině padesátých let 20. století, byla odvozena od vojenských [[balistická raketa|balistických raket]], zejména [[mezikontinentální balistická raketa|mezikontinentálních]]. První z nich byla raketa [[Sputnik (
[[Soubor:Surveyor 1 launch.jpg|thumb|left|Americká raketa Atlas s druhým stupněm Centaur]]
V šedesátých létech byly vyvíjeny řadou států nosiče, které nebyly odvozeny od vojenských raket (např. [[Proton (nosná raketa)|Proton]] v [[Sovětský svaz|SSSR]], [[Diamant (raketa)|Diamant]] ve [[Francie|Francii]] a [[Rakety Saturn|Saturn]] a [[Rakety Scout|Scout]] v [[Spojené státy americké|USA]]). Přesto však byly vyvíjeny firmami, které měly zkušenosti se stavbou vojenských balistických raket a jejich vývoj byl většinou financován z prostředků určených na obranu. Výjimkou byl americký [[Saturn I]], který byl již odpočátku šedesátých let financován výhradně civilní agenturou NASA. V této době bylo zahájeno mnoho programů na výzkum ostatních planet, což kladlo nové požadavky na nosné rakety. Byly proto vyvíjeny silné horní stupně, jako například americký [[Centaur (raketový stupeň)|Centaur]], díky nimž bylo možno dopravit do kosmu větší a těžší náklady. Nejpoužívanějšími raketami této dekády byly [[rakety Atlas]] a [[rakety Delta|Delta]] na americké straně a [[rakety rodiny R-7]] na sovětské straně. Zároveň probíhal vývoj a testy [[Rakety Titan|raket Titan]], [[Proton (nosná raketa)]] a dalších, které se později staly úspěšnými nosiči. Samostatnou kapitolu tvoří rakety řady Saturn, které byly určeny pouze pro potřeby [[Program Apollo|programu Apollo]]. Desetiletí bylo ukončeno přistáním na Měsíci a sovětským neúspěchem s [[N-1]].
| |||