Ivan Stěpanovič Koněv: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění informace o odstranění sochy značka: editace z Vizuálního editoru |
ještě jedno upřesnění podle zdroje (700 padlých nebylo v Praze), masakr na nádraží 8. 5. |
||
Řádek 45:
}}</ref>
Vojska maršála Koněva se v dubnu 1945 účastnila [[Bitva o Berlín|dobytí Berlína]]. V [[Pražská ofenzíva|pražské ofenzívě]] pak osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy, ve které už den před tím kapitulovala německá armáda do rukou Karla Kutlvašra. (V průběhu
| příjmení1 = Ocknecht
| jméno1 = Martin
| titul = Zajímavosti Pražského povstání
| vydavatel = Český rozhlas
| datum_vydání = 8. 6. 2015
| url = https://temata.rozhlas.cz/zajimavosti-prazskeho-povstani-8044661
| datum_přístupu = 2020-05-25
}}</ref>) V průběhu [[Maďarské povstání|maďarského povstání]] na podzim 1956, během něhož podle údajů Vlada Šurigina ozbrojenci zabili okolo 350 sovětských vojáků a 50 rodinných příslušníků, byl pověřen velením a povstání potlačil.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Шурыгинwrote
| jméno = Влад
Řádek 73 ⟶ 81:
Od května 1944 velel Ivan Koněv vojskům 1. ukrajinského frontu, velel [[Karpatsko-dukelská operace|Karpatsko-dukelské operaci]] sovětských a [[1. československý armádní sbor|československých vojsk]], která měla pomoci [[Slovenské národní povstání|Slovenskému národnímu povstání]], podílel se na osvobození jižního Polska, kde Němci zřídili tzv. [[Generální gouvernement]], a na dobytí Slezska a Saska při [[Viselsko-oderská operace|Viselsko-oderské operaci]], kterou Sověti zahájili na žádost [[Winston Churchill|Churchilla]] o týden dřív, než plánovali, aby ulehčili Spojencům v [[bitva v Ardenách|Ardenách]]. 27. ledna 1945 osvobodil [[Auschwitz|koncentrační tábor Osvětim]]. 25. dubna 1945 se vojáci Koněvova 1. ukrajinského frontu setkali na Labi s vojáky amerického generála [[Omar Bradley|Omara Bradleyho]]. Koněvova vojska se účastnila závěrečného útoku na [[Berlín]] (útočila jako první a tvořila jižní křídlo sovětského úderného uskupení). Když byli vojáci Rudé armády pouhé 2 kilometry od Hitlerova bunkru v centru Berlína, říšský kancléř Hitler spáchal sebevraždu. S maršálem G. K. Žukovem dne 8. května 1945 přijal německou bezpodmínečnou kapitulaci.
Koněvova vojska poté vyrazila na pomoc [[Pražské povstání|Pražskému povstání]], v průběhu [[Pražská ofenzíva|pražské ofenzívy]] osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy. Rudá armáda pod jeho velením měla hlavní podíl na obklíčení a zničení 800 tisícové skupiny armád Mitte pod velením posledního říšského maršála Schörnera ve středních Čechách. Celou noc z 8. na 9. května se rudá armáda probíjela německými pozicemi na předměstí Prahy. Ráno v 9. května 1945 vstoupila do Prahy a sváděla dílčí boje s německými jednotkami, především s [[Waffen-SS]], včetně [[2. tanková divize SS „Das Reich“|tankové divize SS „Das Reich“]], které pokračovaly v odporu a
| titul = Ivan Grigorijevič Gončarenko – Pražský pantheon
| periodikum = www.prazskypantheon.cz
| |||