Keř: Porovnání verzí

V českých, potažmo středoevropských podmínkách je při výběru sadovnicky vhodných keřů třeba brát do úvahy především jejich nároky na vláhu a světlo, u nepůvodních kultivarů dřevin též jejich odolnost vůči mrazu. Chladné podmínky vyšších poloh dobře snášejí [[Jehličnany|jehličnaté keře]] ([[Jalovec|jalovce]], [[Tis|tisy]]), líska, většina svíd nebo vrb; vyloženě teplomilné jsou naopak pestře kvetoucí [[Kultivar|kultivary]] exotů, jako jsou [[Šácholan|šácholany]], [[Ibišek|ibišky]], [[Tamaryškovité|tamaryšky]], [[komule]], [[Ptačí zob obecný|ptačí zoby]] či [[Pěnišník|rhododendrony]], pouze jako kbelíkové rostliny lze pěstovat středomořské [[Oleandr obecný|oleandry]]. Mezi keře odolné vůči suchu různé [[Čimišník|čimišníky]], [[Čilimník|janovce]], [[štědřenec odvislý]] nebo i některé [[růže]], dále též druhy introdukované z [[Středomoří|Mediteránu]] jako [[levandule]], [[svatolína]], [[rozmarýn]] nebo tamaryšek. Některé druhy jsou vápnomilné (například [[dřín]], [[dřišťál]], [[hlohyně]] nebo [[Kalina|kaliny]]), jiné naopak silně [[Acidofilní rostliny|acidofilní]] (například [[hortenzie]] nebo většina čeledi [[Vřesovcovité|vřesovcovitých]] jako vřesovce nebo [[Pěnišník|azalky]]). K výrazně kvetoucím parkovým solitérám či skupinám patří [[Šácholan|magnolie]], [[Pustoryl|pustoryly]], [[Šeřík|šeříky]], [[zlatice]], [[Tavolník|tavolníky]] či vzrůstné kultivary [[Růže|sadových růží]]. Do živých plotů se naopak hodí dřeviny spíše méně vzrůstné, ale bohatě obrážející při řezu, například [[Skalník (Cotoneaster)|skalníky]], ptačí zob, [[pámelník bílý]] nebo [[zimostráz]] (''Buxus''), z jehličnatých keřů nejrůznější [[Cypřišek|cypřišky]], [[Kultivary jalovců|jalovce]] a [[Zerav|zeravy]].<ref name=":2" />