Wikipedista:Podzemnik/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
cestiny značka: editace z Vizuálního editoru |
upresneni značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 23:
Měří 45−50 cm. Samec váží až 3 kg, samice může vážit až 4,3 kg. [[Peří]] na hlavě, krku a břichu je šedé. záda jsou kaštanové až žluto-hnědé. Od hlavy dolů má tmavé nepravidelné pruhování. Kiviho [[zobák]] je 80−130 mm dlouhý. Na jeho konci se nachází [[Nosní dírka|nosní dírky]] a senzory pro vnímání vibrací, které mu pomáhají lokalizovat potravu. Zobák používá jako jakousi sondu, kterou zapichuje do země při hledání [[Bezobratlí|bezobratlých]] živočichů jako jsou [[žížaly]] a [[Larva|larvy]]. Je [[Monogamie|monogamní]] a žije v dlouholetých svazcích, i když rozchody mezi partnery se dějí. [[Snůška|Snůšku]] tvoří pouze jedno velké [[vejce]], které představuje zhruba 20 % váhy samice. [[Inkubační doba]] trvá okolo 70 dní, pár se v sezení na vejcích střídá.
Kivi tráví většinu času na svém [[Teritorium (ekologie)|teritoriu]], které dokáže agresivně bránit pomocí silných nohou s ostrými [[Dráp|drápy]]. Své teritorium dává najevo hlasitým křikem, který je nejvýraznější 2−3 hodiny po [[Západ slunce|západu slunce]]. Žije převážně ve výše položených vlhkých [[Pabuk|pabukových]] lesích, které představují nehostinné prostředí pro [[Nepůvodní druh|introdukované]] predátory, především [[Lasice hranostaj|hranostaje]]. Díky tomu je populace kiviho Haastova relativně stabilní. [[BirdLife International]] hodnotí kiviho jako [[zranitelný taxon]]. [[Maorové
== Nomenklatura ==
=== Historie objevu ===
V polovině [[19. století]] byly popsány 3 druhy kiviů: [[kivi hnědý]] ([[Abraham Dee Bartlett|Bartlett]], [[1851]]), [[kivi jižní]] ([[George Shaw|Shaw]], [[1813]]) a [[kivi Owenův]] ([[John Gould|Gould]], [[1847]]).{{sfn|ref=Norman|Norman|2018|p=31−36}} Britští a novozélandští [[Ornitologie|ornitologové]] však zaznamenávali zkazky od Maorů a cestovatelů, že někde na západním pobřeží Jižního ostrova žije „gigantickém“ kivi, který je
V létě 1870−1871 získalo [[Caterbury Museum|museum Canterbury]] v [[Christchurch]]i kůže dvou kiviů, ze kterých bylo patrné, že by se mohlo jednat o nový druh. Ředitelem muzea byl tehdy [[Julius von Haast]], který pověřil popisem kůží svého dobrého přítele a mecenáše muzea [[Thomas Potts|Thomase Pottse]]. Potts v roce 1872 publikoval článek,<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 53:
| datum_přístupu = 2020-05-22
| jazyk = en
}}</ref> Pojmenování ''{{cizojazyčně|la|Apteryx maxima}}'' bylo v souladu s názorem [[Walter Buller|Waltera Bullera]] rezervováno pro další, dosud neobjevený druh velkého kiviho.{{sfn|ref=Norman|Norman|2018|p=37}} Časem se ukázalo, že tento velký
| příjmení1 = Palma
| jméno1 = Ricardo L.
Řádek 72:
Jednalo se o první druh kiviho, který byl popsán na Novém Zélandu. Předchozí tři druhy byly popsány v [[Anglie|Anglii]].{{sfn|ref=Andrews|Andrews et al.|1990|p=24−25}}
V roce 1875 australsko-německý botanik [[Ferdinand von Mueller]] poslal dva živé jedinci z [[Melbourne]] do [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británie]]. Jeden z nich po cestě zemřel, druhý se přidal k existující skupině kiviů jižních a kivi Owenovým v zahradách Zoologické společnosti v [[Londýn|Londýně]]. Není úplně jasné, jak se kivi Haastovi k Muellerovi dostali − je možné, že mu je poslal sám Julius Haast.{{sfn|ref=Norman|Norman|2018|p=37}}
=== Evoluční vývoj ===
Řádek 128:
| datum_přístupu = 2020-05-23
| jazyk = en
}}</ref> dále
| příjmení1 = Ericson
| jméno1 = Per G. P.
| |||