Šternberkové: Porovnání verzí

Přidáno 12 bajtů ,  před 1 rokem
Přidán obsah
m (mezera)
(Přidán obsah)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
[[Soubor:Český_Šternberk_1.jpg|náhled|vlevo|Hrad [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]]]]
[[Soubor:Sternberk_hrad_3.jpg|náhled|vlevo|Hrad [[Šternberk (hrad)|Šternberk]] na Moravě]]
'''Šternberkové''' ([[Němčina|německy]] ''[[Sternberg]]'') jsou starý moravský a český šlechtický rod. První zmínky pocházejí z [[12. století]], rod si udržel významné společenské postavení až do [[20. století]]. Jako první předek rodu se uvádí Diviš z Divišova připomínaný v polovině 12. století jako přítel a rádce knížete [[Soběslav I.|Soběslava]]. Další prokazatelné zprávy pocházejí ze [[13. století]], zatímco osobnost [[Jaroslav ze Šternberka|Jaroslava ze Šternberka]] je kronikářskou fikcí ze 16. století. Legenda o Jaroslavovi jako vítězi nad [[Tataři|Tatary]] v roce 1241 byla zdůrazňována především v době [[Romantismus|romantismu]]. V polovině 13. století byla založena dvě hlavní rodová sídla, hrad [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]] na [[Sázava|Sázavě]] a [[Šternberk (hrad)|Šternberk]] na severní [[Morava|Moravě]]. Z těchto hradů vzešly dvě hlavní rodové větve, česká a moravská. Z linie moravských Šternberků pocházelo několik významných osobností na vysokých církevních postech, kromě Šternberka jim patřily další majetky na severní Moravě ([[Zábřeh]]) a v oblastí [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrchů]] ([[Holešov]], [[Zlín]]). Moravská větev Šternberků vymřela v 16. století, mezitím se významně prosadila česká větev, z níž [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeněk Konopišťský]] (1420–1476) jako vůdce [[Jednota zelenohorská|zelenohorské jednoty]] patřil ke katolické opozici proti [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]].
 
Čeští Šternberkové se v [[15. století]] rozdělili na větev holickou a konopišťskou. Holické linii patřil Český Šternberk a Václav Jiří (1614–1682) byl povýšen do [[hrabě]]cího stavu (1637). Jeho syn [[Jaroslav Ignác Šternberk|Jaroslav Ignác]] (1643–1709) se jako dlouholetý litoměřický biskup (1676–1709) zasloužil o barokní podobu Litoměřic. Holická větev vymřela v roce 1712 a tehdy se Český Šternberk dočasně ocitl mimo majetek Šternberků. Společenský a majetkový vzestup konopišťské větve spadá do přelomu 16. a 17. století za [[Adam ze Šternberka|Adama II. ze Šternberka]], jeho potomci získali titul hrabat v roce 1661. [[Václav Vojtěch ze Šternberka|Václav Vojtěch]] (1641–1708) proslul jako stavebník [[Troja (zámek)|trojského zámku]], další členové rodu zastávali vysoké zemské úřady. Čtyři Šternberkové se objevili v nejvyšším zemském úřadu [[Nejvyšší purkrabí|nejvyššího purkrabího]], pět členů rodu získalo [[Řád zlatého rouna]].
Neregistrovaný uživatel