Jan Jindřich: Porovnání verzí

Přidáno 10 bajtů ,  před 5 měsíci
+zdroj?
(→‎Moravský markrabě: upřesnění a doplnění)
(+zdroj?)
Všichni jeho legitimní potomci pocházejí z druhého manželství, kromě toho se stal otcem nemanželského syna [[Jan z Moravy|Jana]], pozdějšího litomyšlského biskupa a aquilejského patriarchy.
 
Po dobu asi jednoho roku udržoval Jan Jindřich skandální vztah s kněžnou [[Alžběta Těšínská|Alžbětou Těšínskou]], bývalou [[Mniška|jeptiškou]], která kolem roku 1363 opustila cisteriánský klášter v polské Třebnici. Na základě dopisu papeže [[Urban V.|Urbana V.]] z 20. února 1364 měl vratislavský biskup [[Přeclav z Pohořelé]] přesvědčit Alžbětu k návratu do kláštera. Nemanželské soužití Jana Jindřicha a Markéty Těšínské bylo definitivně ukončeno sňatkem Jana Jindřicha s Markétou Habsburskou.{{zdroj?}}
 
Jan Jindřich působil jako oddaný diplomat ve službách svého bratra. V Praze na Starém Městě vlastnil palác čp. 158/I v dnešní Husově třídě,který byl v době barokní zastavěn do [[Clam-Gallasův palác (Praha)|Clam-Gallasova paláce]]). Za své sídelní město si však vybral [[Brno]], kde oživil, rozvinul a dobudoval [[Dvůr moravských Lucemburků|moravský lucemburský dvůr]]. Zde také založil [[Řád augustiniánů|augustiniánský klášter]], který se měl stát místem posledního odpočinku všech příslušníků moravské rodové větve, nakonec je zde ale pohřben jen jeho nejstarší syn [[Jošt Moravský|Jošt]]. Na druhou stranu ovšem Brno značně zadlužil (často ve prospěch staršího bratra) a město se dlouho z dluhů vzpamatovávalo. [[13. srpen|13. srpna]] roku [[1375]] založil Jan Jindřich s Alžbětou Oettingenskou a svými syny [[kartuziánský řád|kartuziánský]] klášter v [[Královo Pole|Králově Poli]].