Dějiny: Porovnání verzí

'''Dějiny''' (v některých kontextech synonymní se slovem '''historie''') jsou obecně ty aspekty [[Minulost|minulosti]], které si lidé připomínají, přemýšlejí o nich a vykládají je, aby se orientovali v běhu [[Čas|času]] a pochopili vliv minulosti na svou [[přítomnost]] a [[budoucnost]]. Dějiny taktedy zahrnují jak objektivní, na lidech nezávislou složku toho, co se v minulosti skutečně odehrálo, tak i subjektivní důrazy vycházející ze současné situace lidí, kteří dějiny zkoumají a hledají jejich smysl. V užším pojetí se dějinami rozumí [[dějiny lidstva]] od vzniku vyšší [[civilizace]] disponující [[Písmo|písmem]] až po nedávnou minulost – takto pojaté dějiny zkoumají především [[Historiografie|historické vědy]], ale i další disciplíny. Dějiny se dále člení jednak na časová období, čemuž se říká [[Periodizace historie|periodizace dějin]] (například rozdělení dějin na [[starověk]], [[středověk]] a [[novověk]]), a jednak podle oblastí určených buď regiony a skupinami lidí (například [[dějiny Česka]] či [[dějiny Židů]]) nebo zaměřením na určitou oblast lidské činnosti či lidského myšlení (např. [[dějiny účetnictví]], [[dějiny umění]] či [[dějiny křesťanství]]).

Jednotlivé oblasti výzkumu dějin se ovšem překrývají a doplňují. Navíc je nelze vždy čistě oddělit,; například různé skupiny lidí získávaly znalost písma v různých dobách, a tím pádemtak „vstupovaly do historie“ postupně.

Konkrétními příklady politiky dějin v současnosti a nedávné minulosti je vztyčování a případně bourání pomníků (jen v Praze například Švecův [[Stalinův pomník|pomník Stalinovi]], Bendlův [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Mariánský sloup]] či Krybusův [[Pomník maršála Koněva v Praze|pomník Koněvovi]] a s nimi spojené spory), zakládání, udržování a rušení paměťových institucí, jako jsou muzea (v Česku [[Národní muzeum]] a mnohá další), archivy, školy a badatelská pracoviště (například [[Ústav pro studium totalitních režimů]], který má pomoci zpracovat nedemokratickou část moderních dějinydějin Česka), řízení výuky dějepisu a příbuzných oborů na školách nižších stupňů nebo pojmenovávání veřejných prostranství a různých institucí jmény spojenými s dějinami.

Po polovině 20. století se rozšířila televize, mimo jiné produkující [[Televizní seriál|televizní seriály]] na historická témata (v Česku byl populární například seriál z doby národního obrození [[F. L. Věk (seriál)|''F. L. Věk'']], natočený roku 1970). [[Počítačová hra|Počítačové hry]] bývaly zprvu zasazovány spíše do futuristických či pohádkových kulis, na počátku 80. let 20. století však objevily historické prvky a motivy. Raným příkladem mohou být strategické počítačové hry žánru [[wargame]], zjednodušeně rekonstruující průběh historických bitev. Zatímco některé počítačové hryvideohry berou historické prvky jen jako exotickou kulisu a nevyhýbají se anachronismům, objevily se také hry historicky věrnější, snažící se například zábavnou formou modelovat některé aspekty historického vývoje (jako série [[Civilization (herní série)|''Civilization'']] Sida Meyera) nebo co nejvěrněji evokovat realitu určité doby (třeba česká hra [[Kingdom Come: Deliverance|''Kingdom Come: Deliverance'']] zasazená do začátku 15. století).