Hermés: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 111:
| počet stran = 235
| strany = 55
| jazyk = en}}</ref> proto každý, kdo projde kolem, přidá na&nbsp;hromadu další kámen nebo zanechá [[obětina|obětinu]], čímž&nbsp;oznámí svou přítomnost<ref name="BURKERT"/> a zajistí&nbsp; si bezpečný průchod. Součástí těchto hromad byl i&nbsp;na&nbsp;jejich vrcholku vztyčený [[falus|falický]] kámen nebo&nbsp;sloup,<ref name="BURKERT"/><ref name="MURRAY"/> snad v&nbsp;[[apotropaion|apotropaickém]] významu,<ref name="BURKERT"/> snad ve&nbsp;významu zdroje života, který tak je&nbsp;nejspíše prvotní podobou ochrannémocné síly daného místa a&nbsp;tedy Herma.<ref name="MURRAY"/><ref name="OTTO_106">Otto (1954), str. 106.</ref> Vztyčený velký falus byl Hermovým archaickým symbolem a na posvátných místech znakem jeho přítomnosti;<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Kerényi
| jméno = Karl
| odkaz na autora = Karl Kerényi
| titul = Prvotní dítě v prvotních dobách
| příjmení sestavitele =
| jméno sestavitele =
| sborník = Věda o mytologii
| vydavatel = Nakladatelství Tomáše Janečka
| místo = Brno
| rok vydání = 2004
| isbn = 80-85880 -32-6
| kapitola = 7. Hermés
| strany = 67-74
}}</ref> odtud byla následně odvozena podoba [[herma|herm]]. Ještě podle&nbsp;[[Hérodotos|Hérodotovy]] zmínky lze Hermovu ithyfalickou podobu pokládat za&nbsp;u&nbsp;Řeků obvyklou, přičemž uvádí, že ji převzali od&nbsp;[[Pelasgové|Pelasgů]].<ref>[[Hérodotos]]: ''Dějiny'' II,51.</ref>
 
== Mýty ==