Výzkum ukazuje, že opatření musí být důsledně a okamžitě aplikována, aby byla účinná.<ref>{{cite journal|vauthors=Maharaj S, Kleczkowski A|year=2012|title=Controlling epidemic spread by social distancing: Do it well or not at all|journal=BMC Public Health|volume=12|issue=1|page=679|doi=10.1186/1471-2458-12-679|pmid=22905965|pmc=3563464}}</ref> Během [[Španělská chřipka|pandemie chřipky v roce 1918]] prováděly úřady v USA uzavírání škol, zákaz veřejných shromáždění a další sociálně distanční intervence ve Filadelfii a v St. Louis. PětidefníPětidenní zpoždění v zavedení těchto opatření ve Filadelfii umožnilo ztrojnásobit až zpětinásobit přenos, zatímco okamžitější reakce v St. Louis byla významná při snižování tamního přenosu.<ref>{{cite journal|vauthors=Hatchett RJ, Mecher CE, Lipsitch M|title=Public health interventions and epidemic intensity during the 1918 influenza pandemic|url=http://www.pnas.org/cgi/content/full/104/18/7582|journal=Proc Natl Acad Sci U S A|volume=104|issue=18|pages=7582–7587|year=2007|pmid=17416679|doi=10.1073/pnas.0610941104|pmc=1849867}}</ref> Bootsma a Ferguson analyzovali zavedená opatření v 16 amerických městech během epidemie v roce 1918 a zjistili, že časově omezené zásahy snížily celkovou úmrtnost pouze mírně a že dopad byl často velmi omezený z důvodu jejich pozdního zavedení a/nebo příliš časného uvolnění. Bylo pozorováno, že několik měst zažilo druhý epidemický vrchol poté, co byla opatření přikazující společenský odstup zrušena.<ref>{{cite journal|vauthors=Bootsma MC, Ferguson NM|title=The effect of public health measures on the 1918 influenza pandemic in U.S. cities|url=http://www.pnas.org/cgi/content/full/104/18/7588|journal=Proc Natl Acad Sci U S A|volume=104|issue=18|pages=7588–7593|year=2007|pmid=17416677|doi=10.1073/pnas.0611071104|pmc=1849868}}</ref>
