Avesta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Perská literatura za použití HotCat
přepracování, zdroje
Řádek 1:
[[Soubor:Bodleian J2 fol 175 Y 28 1.jpg|thumb|upright=1.5|Rukopis Avesty, ([[Bodleian libraryLibrary]], [[Oxford]])]]
 
'''Avesta''' je soubor posvátných textů [[Zarathuštrismus|zarathuštrismu]] sepsaných v jazyce zvaném [[avestánština]]. V širším slova smyslu zahrnuje také zahrnuje také [[Střední perština|středoperské]] překlady a komentáře těchto textů zvané [[Zend]]. Avesta byla sestavena až v době [[Sasánovská říše|Sasánovské říše]] a nedochovala se kompletní, k dispozici je pouze zlomek, přibližně čtvrtina, jež byl uchován v komunitách [[Pársové|Pársů]]. [[Perština|Novoperské]] jméno Avesta vychází ze středoperského ''abestág''/''apasták'', jež snad vychází z [[praíránština|praíránského]] ''*upa stávaka'' „chvála“.<ref name="Avesta1">{{Citace elektronické monografie
'''Avesta''' (snad z [[Perština|perského]] ''abestág'', chvály, nebo ''ábaštá'', zákon) je sbírka staroíránských posvátných spisů [[zoroastrismus|zoroastrického]] či [[parsismus|parského]] náboženství, které uctívá nejvyššího boha [[Ahura Mazda|Ahura Mazdu]] a jeho proroka [[Zarathuštra|Zarathuštru]]. Obsahuje žánrově rozmanité spisy rozličného stáří ([[žalm]]y, [[Modlitba|modlitby]], [[Mýtus|mýty]], právní texty, lyrické [[Píseň|písně]]...). Zachovaný [[text]] je patrně pouze zlomek původního textu, určený pro [[Liturgie|liturgické]] užívání. Nejstarší dochovaný [[rukopis]] Avesty je datován do roku [[1288]], její [[kodifikace]] proběhla zřejmě už v [[Sásánovci|sásánovském]] období ([[224]] - [[651]]). Obsah Avesty však byl už dlouhou dobu předtím předáván [[Ústní podání|ústním podáním]]. Jazykem je tzv. [[avestánština]], stará [[perština]], pozoruhodně blízká jazyku [[Indie|indických]] [[Védy|Véd]].
| příjmení1 = Kellens
| jméno1 = Jean
| odkaz na autora =
| titul = AVESTA i. Survey of the history and contents of the book
| url = http://www.iranicaonline.org/articles/avesta-holy-book
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 21.5.2020
| vydavatel = Encyclopædia Iranica
| jazyk =
}}</ref><ref name="Vavroušek">{{Citace sborníku
| příjmení = Vavroušek
| jméno = Petr
| autor =
| odkaz na autora = Petr Vavroušek
| titul = Učení nejstaršího mazdaismu
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele = Zemánek
| jméno sestavitele = Petr
| sestavitel =
| sborník = Chatreššar : Ročenka Ústavu starého Předního východu a srovnávací jazykovědy
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
| odkaz na vydavatele =
| místo = Praha
| rok vydání = 2002
| isbn =
| url =
| kapitola =
| strany = 50
| jazyk =
}}</ref>
 
== Historie ==
 
Podle středoperského podání byla Avesta vytvořena [[Ahura Mazda|Ahura Mazdou]] a poté předána [[Zarathuštra|Zarathuštrou]] králi [[Vištáspa|Vištáspovi]]. Později měly být rukopisy Avesty zničeny [[Alexandr Makedonský|Alexandrem Makedonským]] během jeho dobytí [[Achaimenovská říše|Achaimeovské říše]] a v době [[Parthská říše|Parthské říše]] znovu rekonstruovány na základě dochovaných fragmentů a ústní tradice. Pro tato podání však neexistují žádné doklady.<ref name="Avesta1"/><ref name="Vavroušek"/>
== Struktura a obsah ==
=== Slovo ===
Text Avesty je ve špatném stavu, takže jeho výklad je velmi obtížný. Tvoří patrně čtvrtinu původní sbírky, která přežila řecké a [[Parthská říše|parthské panství]] ([[4. století př. n. l.]] – [[1. století|1. století n. l.]]) i [[islám]]ské pronásledování parsismu v [[7. století|7.]] - [[9. století]] a sloužila především liturgickým účelům. I mladší části jsou napsány v jazyce a písmu staré Avesty, jemuž v té době už lidé nerozuměli a který bylo třeba komentovat a vykládat.
 
Z jazykové analýzy textů vyplývá že nevznikly v [[Persis|Párse]], centru Achaimenovské říše, ale pravděpodobně východněji – v dnešním [[Afghánistán]]u či východním [[Írán]]u. Nejstaršími částmi souboru jsou [[gáthy]], část [[Jasna hapnaháití|Jasny hapnaháití]] a hlavní zarathuštrické modlitby sepsané v takzvané starší avestánštině, přičemž nejstarší z nich mohly vzniknout kolem roku [[1 000 př. n. l.]], vzhledem k blízkosti avestánštiny k [[Védský sanskrt|védskému sanskrtu]]. Pozdější původ pak má zbytek [[Jasna (zarathuštrismus)|Jasny]], [[Jašt|Jašty]] a [[Vendídád]]. Všechny tyto texty byly pravděpodobně uchovávány pouze skrze [[ústní tradice|ústní tradici]].<ref name="Avesta1"/>
== Rozdělení na 4 části ==
[[Soubor:Bodleian J2 fol 175 Y 28 1.jpg|thumb|upright=1.5|Rukopis Avesty (Bodleian library, Oxford)]]
=== Jasna ===
Nejstarší část, takzvanou „starou Avestu“ v 72 kapitolách tvoří:
* '''Gáthy''' (zpěvy, ''Jasna'' 28-34, 43-51 a 53), pět krátkých veršovaných hymnů (Jasna), obvykle připisovaných samému [[Zarathuštra|Zarathuštrovi]] ([[12. století př. n. l.|12.]] - [[7. století př. n. l.]])
* '''Jasna Haptanhaiti''' (Jasna o sedmi dílech, ''Jasna'' 35-42), modlitby v próze, jen o málo mladší než Gáthy. Doprovázejí bohoslužbu a oběti [[Ahura Mazda|Ahura Mazdovi]], ohni, vodě a zemi a obsahují i stručný výklad stvoření.
* Úvodní a závěrečná část (''Jasna'' 1-27 a 54-72), obsahuje modlitby a chvály, sepsané patrně za [[Sásánovci|sásánovců]], v tehdy již mrtvém jazyce Avesty.
 
K zapsání souboru došlo nejspíše až ve [[4. století]], v době Sasánovské říše, pro tyto účely speciálně vytvořeným [[Avestánské písmo|avestánským písmem]] a to snad z důvodů potřeby zarathuštristů soupeřit s konkurenčním [[křesťanství]]m, [[Buddhismus|buddhismem]] a [[Manicheismus|manicheismem]]. Zachované rukopisy Avesty pak všechny pocházejí z jediného zdrojového rukopisu jež vznikl mezi [[9. století|9.]] a [[10. století]]m a nejstarší pocházejí z [[13. století]].<ref name="Avesta1"/><ref name="Vavroušek"/>
=== Visperad (Všem ochráncům) ===
23 (nebo 24) kapitol doplňků a dodatků k Jasnám, které spolu nesouvisejí a užívají se pouze s Jasnami. Patří do tzv. Mladší Avesty.
 
=== SlovoObsah ===
=== Vendidad nebo Vidévdát (Zákon proti dévům) ===
Tato část není [[liturgický text]], nýbrž náboženský zákoník, který vypočítává různá zla, stanoví tresty a obsahuje návody na očistné rituály. Tvoří jej 22 ''fargardů'' (kapitol), z nichž první vypráví o stvoření a ničivé zimě, kterou se je dévové pokusili zničit. Další jsou věnovány zákazům pohřbívání, nemocem a kouzlům, správnému provádění rituálů, dělení živočichů na čisté a nečisté, ale také chvále bohatství, plodnosti a štědrosti. Zařazeno je i několik pozdních textů, zejména breviáře, modlitební knížky pro různé příležitosti.
 
O obsahu a členění Avesty v původním rozsahu informuje středoperský text zvaný [[Dénkard]], podle kterého se dělila na tři knihy po sedmi kapitolách, podle tohoto přehledu se nám zachovala pouze přibližně čtvrtina obsahu souboru, přičemž kompletním či téměř kompletním textem je pouze Vendídad. Na druhou stranu známe avestánské texty které v Dénkardu nefigurují.<ref name="Avesta1"/><ref name="Vavroušek"/>
=== Jašty (Hymny či Modlitby) ===
42 oslavných hymnů na různá božstva a božské bytosti. Nejstarší pravděpodobně vznikly přepracováním archaické mytologie. Tematickou výjimkou jsou zde hrdinské zpěvy a písně o činech.
 
Zachované části Avesty jsou následující:
== Dějiny textu ==
Vzhledem k několikrát přerušené tradici [[Zoroastrismus|zoroastrovského náboženství]] je velmi obtížné rekonstruovat historii Avesty. O [[Ahura Mazda|Ahura Mazdovi]] (Hormuzdovi) a [[Zarathuštra|Zarathuštrovi]] (Zoroastrovi) se zmiňuje [[Hérodotos]] i [[platón]]ský dialog „Alkibiadés I.“ (122a) a jeho život se tradičně kladl do [[6. století př. n. l.]] Toto datování se objevuje i v některých pozdějších [[Zoroastrismus|zoroastrických]] spisech. Koncem [[19. století]] však evropští badatelé toto datování zpochybnili z jazykových důvodů: zjistili totiž, jak je avestská [[perština]] blízká jazyku [[Rigvéd]]. Někteří pak [[Zarathuštra|Zarathuštru]] kladli až do [[18. století př. n. l.]], dnes se většina badatelů kloní k [[11. století př. n. l.|11.]] - [[10. století př. n. l.]], kdy patrně v severovýchodním [[Írán]]u vznikly nejstarší části Avesty, tj. gáthy.
 
* ''[[Jasna]]'' „obětování“, hlavní liturgická část recitovaná při stejnojmenném rituálu která mimo jiné zahrnuje:
Avesta se patrně tradovala ústně, i když jeden [[Persie|perský]] pramen udává, že ji [[Alexandr Veliký]] spálil. Po pádu [[Achaimenovci|Achaimenovské]] říše se tradice zřejmě přerušila a podstatná část Avesty ztratila. K závazné kodifikaci textu došlo v období [[Sásánovci|Sásánovců]] ([[224]] - [[651]]), kdy se [[zoroastrismus]] stal státním náboženstvím. Jazyk Avesty však byl v té době už mrtvý a pro jeho zápis bylo třeba vytvořit zvláštní písmo, které obsahuje i samohlásky a užívá se v [[Pársové|parské]] liturgii dodnes. Po [[islám]]ském obsazení [[Persie]] bylo [[Zoroastrismus|zoroastrovské náboženství]] krutě pronásledováno a zbytky věřících uprchly do [[Indie]]. Z [[9. století]] pochází nejstarší dochovaný rukopis Avesty, přeložené do [[Střední perština|střední perštiny]]. V [[9. století|9.]] - [[10. století]] vznikl také ''Denkard'', významná sbírka komentářů ve [[Střední perština|střední perštině]], jakási encyklopedie [[Zoroastrismus|zoroastrismu]].
** ''[[gáthy]]'' „zpěvy“, nejstarší část Avesty, jež byly podle tradice složeny samotným Zarathuštrou
** ''[[Jasna Hapnahaití]]'' „jasna sedmidílná“
** modlitby [[Ahuna vairja]], [[Ašem vohu]], [[Jenhé hátam]] a [[Airjamana Išja]]
** ''[[Hóm jašt]]'' „hymnus na Haomu“
* ''[[Visprad]]'' „všem ratuům, všem pánům“, vzývání recitována během pěti hlavních svátků<ref >{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Malandra
| jméno1 = William W.
| odkaz na autora = William W. Malandra
| titul = Visperad
| url = http://www.iranicaonline.org/articles/visperad
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 21.5.2020
| vydavatel = Encyclopædia Iranica
| jazyk =
}}</ref>
* ''[[Churtak Apasták]]'' „malá Avesta“, soubor modliteb pro potřeby [[laik]]ů zahrnující mimo jiné:
** ''Njájišn'' „modlitby“, modlitby různým božstvům a živlům
** ''[[Gáh]]'', pět modliteb ochráncům částí dne
** ''Áfríngán'' „blahořečení“
* ''Síróza'', výčet božstev třiceti dnů v měsíci
* ''[[Jašt]]'' „uctívání“, soubor hymnů na zarathuštrická božstva
* ''[[Vendídád]]'', též Vidévdát „ustanoven proti daévům“, soubor náboženských a rituálních zásad
* fragmenty zahrnující například:
** ''Nírangistán'', rituální předpisy
** ''Pursišníhá'' „otázky“, katechismus
** ''Aogemadaéčá'' „přijímáme“, pojednání o smrti
** ''Hadócht Nask'', oslava modlitby Ašem vohu a pojednání o osudu duše po smrti
** ''Frahang i óím'', avestánsko-středoperský slovník
** ''Áfrín i Zartušt'' „blahořečení Zarathuštrovo
 
== Avesta v Evropě ==
Řádek 66 ⟶ 119:
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* [http://www.iranicaonline.org/articles/avesta-holy-book Encyclopædia Iranica – Avesta Holy Book]
* [http://beludzove.central-asia.su/doku.php?id=avesta#avesta Avesta (ukázky)] {{cs}}
* [http://www.newadvent.org/cathen/02151b.htm ''Catholic encyclopedia'', heslo Avesta] {{en}}