Hermés: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ lit. |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 51:
| počet stran = 493
| strany = 156-158
| jazyk = en}}</ref> Má tedy [[ambivalence|ambivalentní]] [[šprýmař|šibalskou povahu]]; na rozdíl od ostatních šibalských postav ovšem není reprezentantem chaosu a neuspořádanosti a vždy zůstává nositelem božských kvalit, které pouhé šibalství [[transcendence|transcendují]].<ref name="KERENYI2005_196">Kerényi (2005), str. 196n.</ref> I pochybné činy provádí s charakteristickou vynalézavostí a určitou ladností a důvtipem. Je bohem reprezentujícím samotný nepřetržitý tok života v jeho plynutí a proměnlivosti, „základní aspekty živoucí reality“, které „se znovu a znovu vynořují v těch nejrozmanitějších formách a které zahrnují ztráty i zisky, darebáctví i laskavost.“<ref name="OTTO_122">{{Citace monografie
| příjmení = Otto
| jméno = Walter F.
Řádek 68:
| poznámka = [Dále jen Otto (1954)]}}</ref>
Toto pojetí je později zatlačováno do pozadí a počínaje homérskou dobou Hermés nově vystupuje více jako posel bohů, především svého otce [[Zeus|Dia]], jehož rozhodnutí oznamuje a provádí, takže je prostředníkem mezi bohy navzájem i mezi bohy a lidmi; specifickým projevem této jeho funkce je, že jako [[psychopomp|Psýchopompos]] odvádí zemřelé ze světa živých do podsvětí. Odtud se stává bohem všech dovedností, které s rolí zprostředkovatele souvisí, tedy zejména výmluvnosti a přesvědčivého [[rétorika|užívání řeči]], vynalézavosti, myšlení a nakonec intelektuální aktivity vůbec, ale také např. [[chlap]]ecké výchovy a tudíž i [[gymnasion|řeckých gymnasií]] a [[Palestra|zápasnické zdatnosti]], a bohem [[agora|veřejného prostoru]] a tam prováděné činnosti, zejména [[obchod]]u a z něj plynoucího [[zisk]]u. V této podobě je jedním z dvanácti [[Olympané|Olympanů]], z nichž je lidem nakloněn nejpříznivěji, a patří mezi nejpopulárnější řecké bohy vůbec, i když více než v oficiálním kultu je jeho uctívání rozšířeno v lidovém náboženství.<ref name="HOSEK2004_60"/> Tyto různorodé oblasti Hermovy působnosti, ačkoli se některé mohou zdát vůči předhomérskému pojetí až překvapivé, ve skutečnosti nejsou nové – jsou totiž jen rozvinutím stále týchž hermovských kvalit,<ref name="OTTO_107">Otto (1954), str. 107.</ref> tedy pohybu, přechodu, změn stavu, styku cizorodých prvků.<ref name="VERNANT_1a">{{Citace monografie
| příjmení = Vernant
| jméno = Jean-Pierre
| odkaz na autora = Jean-Pierre Vernant
| titul = Hestia a Hermés: studie k duchovnímu světu Řeků
| vydavatel = [[OIKOYMENH]]
| místo = Praha
| rok vydání = 2004
| počet stran = 224
| kapitola = Hestia a Hermés: k náboženskému vyjádření prostoru a pohybu u Řeků
| strany = 11
| isbn = 80-7298-093-9
| poznámka = [Dále jen Vernant (2004)]}}</ref>
V [[starověké římské náboženství|římské tradici]] byl Hermés ztotožněn s [[numen|numinem]] zisku [[Merkur (mytologie)|Mercuriem]], pod [[Helénismus|helénistickým]] vlivem i s jinými bohy. Obzvláště vlivnou se od pozdního starověku až do konce [[novověk]]u stala postava [[Hermés Trismegistos|Herma Trismegista]] vzniklá spojením s [[egyptští bohové|egyptským]] [[Thovt]]em, která však s vlastní podobou Herma jako antického boha souvisí jen velmi volně.
Řádek 99 ⟶ 111:
| počet stran = 235
| strany = 55
| jazyk = en}}</ref> proto každý, kdo projde kolem, přidá na hromadu další kámen nebo zanechá [[obětina|obětinu]], čímž oznámí svou přítomnost<ref name="BURKERT"/> a zajistí si bezpečný průchod. Součástí těchto hromad byl i na jejich vrcholku vztyčený [[falus|falický]] kámen nebo sloup,<ref name="BURKERT"/><ref name="MURRAY"/> snad v [[apotropaion|apotropaickém]] významu,<ref name="BURKERT"/> snad ve významu zdroje života, který tak je nejspíše prvotní podobou ochranné síly daného místa a tedy Herma.<ref name="MURRAY"/><ref name="OTTO_106">Otto (1954), str. 106.</ref>
== Mýty ==
| |||