Palladium země české: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Palladium jako umělecké dílo: reference značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Palladium jako umělecké dílo: úprava textu značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 107:
== Palladium jako umělecké dílo ==
[[File:Madona svatovítská, Národní galerie v Praze.jpg|thumb|Madona svatovítská, Národní galerie v Praze]]
Malý kovový reliéf má rozměry 19 × 13,5 cm. Metalografická analýza prokázala složení: 90–95 % [[měď|mědi]], 4–9 % [[zlato|zlata]]. Ve své dnešní podobě reprodukuje [[Ikonografie|ikonografický]] typ [[Madona svatovítská|Svatovítské madony]].<ref
| příjmení = Podlaha, A.
| titul = Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském
| url = http://worldcat.org/oclc/215962114
| vydavatel = Česka Akademie
| oclc = 215962114
}}</ref> později také František Stejskal<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Stejskal, František Xaver, 1866-1924.
| titul = Svatý Václav : Jeho život a úcta
| url = http://worldcat.org/oclc/320575152
| vydavatel = Dědictví sv. Jana Nepomuckého
| oclc = 320575152
}}</ref>, se domnívali, že mohl vzniknout v 2. polovině 15. století. [[Josef Cibulka]]<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cibulka
| jméno = Josef
| titul = Stará Boleslav
| periodikum = Československo
| datum vydání = 1938
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url =
}}</ref> vyslovil hypotézu, že dříve uvedená datace je možná, mohlo by se však také jednat o historizující nápodobu gotického obrazu až z poloviny 16. století. Odborník na užité umění [[Emanuel Poche]] potom posunul dataci reliéfu k roku [[1500]] s tím, že sledoval společné rysy s pozdně gotickými [[Busta|bustami]] českých patronů ze svatovítské katedrály.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ryneš, Václav, 1909-1979.
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Paladium země české : Kapitola z českých dějin náboženských
| url = http://worldcat.org/oclc/320726234
| vydání = 1
| vydavatel = Nakladatelství Universum
| místo = Praha
| rok vydání = 1948
| počet stran =
| strany = 38
| isbn =
| oclc = 320726234
}}</ref> Oproti tomu novější literatura zabývající se Palladiem považuje jej za dílo přímo pocházející z období [[Krásný sloh|krásného slohu]], kdy musel vzniknout jako poměrně raná reprodukce svého vzoru chovaného dnes ve [[Svatovítský poklad|svatovítském pokladu]]. Jako první zařadil vznik reliéfu do 80. let [[14. století]] historik umění [[Ivo Kořán]], který vyslovil hypotézu, že reliéf mohl původně vzniknout jako součást oltáře umístěného ve staroboleslavském kostele sv. Václava a do kostela Panny Marie se dostat až druhotně.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kořán
| jméno = Ivo
| titul = K vývoji tzv. svatovítského typu Madony
| periodikum = Umění
| odkaz na periodikum = Umění
| datum vydání = 1981
| ročník = 29
| číslo = 3
| strany = 193-217
| url =
}}</ref> Jeho dataci nejnověji podpořil také přední znalec [[Deskové malířství|české deskové malby]] 14. století [[Jan Royt|Jan Royt.]]<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 120 ⟶ 168:
| strany = 104
| isbn = 978-80-7106-446-6
}}</ref>
=== Michnova poutní píseň k Palladiu ===
| |||