Zenon (císař): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Proxprox (diskuse | příspěvky)
Proxprox (diskuse | příspěvky)
Řádek 22:
Od roku [[472]] však vzrůstalo nebezpečí ze strany [[Ostrogóti|Ostrogótů]]. Vzájemně soupeřící náčelníci [[Theodorich Veliký|Theodorich Amal]] a [[Theodorich Strabón]] nutili Zenona, aby jim propůjčil vysokou hodnost, čímž by je odvrátil od útoku na Konstantinopol. Theodorich Strabón se podílel na spiknutí Veriny, která usilovala usmrtit generála Illa. Tato vzpoura byla potlačena v roce [[478]]. V roce 484 pak zdolali Zenon a Illos ještě jedno velké povstání.
 
Po smrti Strabóna v roce [[481]], se stal Theodorich z rodu Amalů, syn [[Theodomir]]a, jediným náčelníkem Ostrogótů, a představoval tak vzrůstající hrozbu na Balkáně. Zenon se zbavil této hrozby tak, že udělil Theodorichovi vznešenou hodnost velitele vojska v [[Itálie|Itálii]] a poslal ho v roce [[488]] osvobodit tuto zem od Odoakera. Theodorich Itálii po několika letech dobyl a vytvořil zde vlastní říši, která byla formálně podřízená Konstantinopoli. Přes veškerý nezájem o západ se také Zenon snažil zachovat ideu jednotné římské říše, i když její polovina se momentálně nacházela pod kontrolou Germánů.
== Smrt a nástupnictví ==
 
Zenon zemřel [[9. duben|9. dubna]] [[491]], a přežil tak oba své syny. Jeho žena Ariadne si vzala za muže předního dvořana, senátora [[Anastasius I. (císař)|Anastasia]], který se pak stal císařem. Zenon je sice všeobecně popisován jako nedbalý vládce, avšak byl to on, kdo stabilizoval říši. Jeho vláda byla doceněna až po jeho smrti.
 
V církevních dějinách je Zenon významný kvůli [[Henotikon]]u, který dočasně uvolnil napětí mezi [[monofyzitismus|monofyzity]] a oficiální církvi, ale vyvolal [[akakiánské schizma]].