Babylonie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidána šablona.
m Pravopis.
Řádek 43:
S příchodem nových dobyvatelů – [[Makedonie (region)|Makedonců]] – se toho zpočátku mnoho nezměnilo, [[Alexandr Veliký]] pouze rozdělil některé pravomoci: vedle satrapy, jímž se stal [[Mazaios (satrapa)|Mazaios]], byl pro Babylonii ustanoven ještě [[stratég]] (Apollodoros) a velitel města Babylonu (Agathón). Úřad satrapy přecházel v následujících letech z jedné osoby na druhou, až se ho nakonec zmocnil jeden z Alexandrových vojevůdců [[Seleukos I.|Seleukos]], jemuž posloužil jako odrazový můstek k ovládnutí většiny někdejších držav Achaimenovců v [[Asie|Asii]]. Roku [[305 př. n. l.]] přijal Seleukos královský titul a stal se zakladatelem nové dynastie.
 
Za vlády [[Seleukovci|Seleukovců]] se význam Babylonie snížil, protože centrum říše se přesunulo do [[Sýrie]] ([[Antiochie|Antiochie nad Orontem]]) a politika králů byla spíše zaměřena na západ a jih než na východ. Od konce [[3. století př. n. l.]] pak začalyzačali seleukovské panství ohrožovat [[Parthové]] z íránské vysočiny, kteří v druhé polovině století následujícího zemi zcela ovládli. Jejich hlavní město sice zůstalo v [[Mezopotámie|Mezopotámii]], nestal se jím však starý Babylon, ale nově založený [[Ktésifón]] na [[Tigris|Tigridu]]. S postupnou „íránizací“ [[Parthská říše|parthské říše]], patrnou zvláště od přelomu letopočtu, se družil zánik původní svébytné místní kultury, i když konečnou tečku za vývojem starověké Babylonie představuje až [[Arabové|arabská]] expanze v [[7. století]] n. l.
 
== Literatura ==