Těrlicko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
text historie
Řádek 40:
 
[[Soubor:Těrlicko, Larischův zámeček.jpg|náhled|vlevo|Larischův zámeček v Horním Těrlicku]]
V letech [[1626]] až [[1627]] vpadla do Slezska dánská vojska, a Těrlicko nezůstalo výjimkou, [[Dáni|Dánové]] zde přezimovali a také do obce přitáhli mor, kterému podlehly desítky místních obyvatel. V letech [[1647]] až [[1648]] Těrlicko pro změnu čelilo nájezdům a drancování švédských vojsk - mnoho obyvatel Těrlicka tehdy uprchlo do hor. První škola v obci byla založena benediktiny ve 13. století. V roce [[1705]] bylabyl postavenapostaven nováprvní dřevěnádřevěný školníkostel budovaav vroce údolí1794 Stonávkynová azděná škola. Evangelická škola byla založena v roce [[1720]]1852 prvnía obytnávýuka zděnáprobíhala budovav zněmčině pálenéa cihlypolštině. V roce [[1731]] přešlo (Dolní i Horní) Těrlicko do majetku rodu [[Larischové|Larischů]], kteří jej drželi až do roku [[1926]] – stali se tak posledními šlechtickými majiteli obce.
 
Roku [[1850]] se datuje vznik první evangelické školy v Horním Těrlicku, v roce [[1863]] byla obec opět rozdělena na Horní (Ober Tierlitzko) a Dolní (Nieder Tierlitzko) Těrlicko, [[1907]] byl založen Dělnický dům, o rok později ochotnická požární jednotka a v roce [[1920]] česká škola. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 mělo celé Těrlicko 2004 obyvatel, z nichž 1979 (98,7%) bylo polsy, 16 (0,79%) německy a 9(0,44%) česky mluvících<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Patryn
| jméno = Ludwig
| titul = Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien
| url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/edition/11734?id=11734
| vydavatel = Im Verlage des schlesischen Landesausschusses
}}</ref>. Po první světové válce a rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] se Těrlicko stalo součástí sporného území [[Těšínsko|Těšínska]], o které usilovalo nově vzniklé [[Československo]] a [[Polsko]]. Na velvyslanecké konferenci ve [[Spa]] 28. července [[1920]] bylo Těšínsko rozděleno mezi obě země a Těrlicko připadlo do jeho československé části. V předvečer druhé světové války byla v říjnu [[1938]] československá část Těšínska opět anektována polským vojskem, které však po roce vystřídalo vojsko německé – tehdy už byla [[druhá světová válka]] v plném proudu. Těrlicko bylo v letech [[1939]] až [[1945]] přičleněno přímo k [[Nacistické Německo|Německu]], jako součást kraje Oberschlesien. Obec byla osvobozena Rudou armádou 3. května 1945.
 
Vývoj Těrlicka po druhé světové válce, už opět jako součásti [[Československo|Československa]], znamenal nejprve poválečnou obnovu včetně elektrifikace obce v roce [[1949]], aby nedlouho poté musela velká část Těrlicka ustoupit nově plánované [[Vodní nádrž Těrlicko|přehradní nádrži Těrlicko]], budované v letech [[1955]] až [[1962]]. Zatopeno bylo 141 objektů, včetně veřejných budov a kostela. Současně bylo vybudováno Těrlicko nové. V roce [[1953]] bylo zřízeno místní zdravotní středisko, v roce [[1966]] byla otevřena požární zbrojnice v Hradišti, v roce [[1971]] kulturní dům tamtéž a v první polovině 90. let 20. století proběhla v Těrlicku rozsáhlá plynofikace.