Německé volby do říšského sněmu 1924 (květen): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pracuje se |
pracuje se |
||
Řádek 23:
| strana 2 = [[Německá národně lidová strana]]
| kandidát 2 = [[Oskar Hergt
| obrázek 2 = Oskar_Hergt.jpg
| barva 2 = #00bfff
Řádek 69:
}}
}}
'''Německé federální volby''' konané 4. května 1924 byly v pořadí třetí volby do říšského směnu [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. [[Sociálnědemokratická strana Německa]] se stala znovu nejsilnější stranou v [[Reichstag]]u s 100 z 472 mandátů. Poprvé uspěli komunisté a posíli nacionalisté.
== Předcházející události ==
Po říšských [[Německé volby do říšského sněmu 1920|volbáchz roku 1920]] nastala výrazná polarizace německé společnosti. Došlo dokonce k politicky motivovaným vraždám [[Matthias Erzberger|ministra financí Erzbergera]] v srpnu 1921 a [[Walther Rathenau|ministra zahraničí Rathenaua]] v černu 1922. Ekomonice se taktéž nedařilo. Menšinová vláda opírající se o podporu sociálních demokratů začala razit heslo ''Prvně chléb, potom reparace!'' a Německo přestalo platit válečné reparace ve stanovených termínech. Odpovědí bylo [[Rúrská krize|obsazení německého Porúří francouzskými a belgickými vojsky]] v lednu 1923. Okupace vyvolala po celém Německu pasivní odpor a zastavení produkce v průmyslové oblasti. Okupační vojska se stáhla v srpnu 1923 po vyhlášení tzv. [[Dawesův plán|Dawesova plánu]], situace ale i tak vedla k obrovské [[Inflace|inflaci]]. Vláda musela nutně provést měnovou reformu v listopadu 1923, kde jedna nová rentová marka byla miliarda původních papírových marek. Komunisté se v nastalé situaci plánovali v zemi vyvolat podle příkladu bolševiků v Rusku revoluci (tzv. [[Německý říjen]]). V Sasku a Durynsku se spojili s radikály ze sociální demokracie, ale vyhlášení tzv. ''Reichsexekution'' proti Sasku (svolení vlády s použitím armády proti jakémukoliv členskému státu) jejich plány zhatilo. Ve stejném čase provedl Hitler neúspěšný tzv. [[pivní puč]] v Bavorsku. Na konci roku 1923 se situace uklidnila a do voleb se podařilo ekonomickou i politickou situaci relativně stabilizovat.
=== Situace stran ===
U levicových stran došlo v výraznému přeskupování členů. [[Nezávislá sociálně demokratická strana Německa|Nezávislé sociální demokraty]], kteří skončili v předešlých volbách druzí, opustila více než polovina členů (tj. 400 tisíc) a přešla do [[Komunistická strana Německa|Komunistické strany]]. Ta se ale ocitla ve výrazných vnitřních sporech po neúspěšně plánovaném povstání v rámci zmíněného Německého října. [[Sociálnědemokratická strana Německa|Sociální demokraté]] na tom nebyli o moc lépe po událostech v Sasku. Strana byla rozštěpena na frakci odmítající účast ve vládě s pravicovými stranami a frakci hájící její účast.
Z pravicových stran vyhlíželi volby s největšími očekáváními nacionalisté z [[Německá národně lidová strana|Národně lidové strany]] (DNVP), kteří doufali v hlasy od obyvatel těžce stižených inflací a příliv voličů od [[Německá lidová strana (Německo)|Německé lidové strany]] (DVP), které se rozštěpila a jedna frakce vyzvala k volbě právě DNVP. Hitlerova strana NSDAP byla po potlačení puče zakázána a Hitler vsazen do vězení. Její členové vstoupili do [[Národně socialistického hnutí za svobodu]], odštěpené části DNVP, vedené hrdinou první světové války [[Erich Ludendorff|generálem Ludendorffem]].
== Volební výsledky ==
{| border="2" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; border-collapse: collapse; font-size: 95%;"
| |||